str. 176
pěkné dřevěné zvonice na Slánsku. 50. výročí úmrtí Fr. Palackého oslavil spolek slavností a proslov K. Kazdy o vztazích Slánská k osobnosti Palackého uveřejněn v musejní ročence Slánský Obzor, jejíž XXXIV, svazek vydán redakcí Fr. Durase. (V Slaném 1926, str. 77.) Přináší hojně kořisti z archivu smečenského. Do oboru lidovědy spadá jedině popis Fr. Durase Staré kroje na Slánsku, o kterých týž autor psal r. 1895 v Stručném: průvodci pavilonem okresu slánského na Národopisné výstavě v Praze.
D. S.
@------
Musejní spolek v Turnově (podle výroční zprávy za r. 1925 v časopise Od Ještěda k Troskám IV., str. 234—235) zaujat byl loňského roku. především pilnou účastí při turnovské krajinské výstavě, z níž, jako trvalý zisk, zůstalo museu nejen množství předmětů cenných umělecky i historicky, nýbrž i výstavní zařízení, nábytek i pomůcky. Zásluhu o to třeba přičísti i správě města a místní záložny, které darovaly k tomu účelu své fondy. Kromě toho dostalo se museu i nových výstavních místností, ve-kterých bylo uspořádáno oddělení národopisu a výtvarného umění, která dotud zůstávala nevystavena. Na poli archeologie podniknuto bylo několik vykopávek a prof. Šimákem pokračováno v pořádání městského archivu. Museum řízeno je správcem, ale jemu ku pomoci a ku povzbuzení činnosti navrhuje jednatel, prof. Šimák, pro jednotlivá oddělení ještě-zvláštní odborné kustody, což by bylo ku prospěchu mnohým krajinským ústavům.
@-----
Zemské museum v Sarajevě pokračuje ve vydávání svého Glasnika Zemaljskog muzeja u Sarajevu. Ve XXXVII, sv. (Sarajevo 1926) převládají,, jako obyčejně, obory archeologie a přírodních věd. Národopisnou statí Исеіьени Дробааци přispěl anthropogeograf Milan Karanović.
Stopuje v ní pilným shromážděním zpráv, jak se plémě Drohnjaků rozrůstalo a jak zalidňovalo ostatní sirhské země, a poukazy na "zachovávání staré rodové „slávy" sv. Jiří nebo na její zrněný přispívá i k otázkám o tomto obyčeji. Článek Djordje S t r a t i m i r o v i č e: Стари мост на Прачн je drobná popisná vzpomínka na dřevěný most u Foče. — O činnosti-v museu ani o sbírkách není v časopise zpráv. D. S.
@-----
Towarzystwo ludoznawcze we Lwowie reorganisováno bylo v r. 1921 po založení varšavského ústředí Polskie Towarzystwo Etnologiczne jako jeho autonomní oddělení, ale činností předčilo společnost varšavskou. Zejména -udržením časopisu Lud získalo si zásluhy o poslední období polské lidovědy. Jeho dotavadní čistě lidovědný program byl však od XXI. ročníku (1922—1923) změněn a rozšířen i na archeologii a antropologii, čímž odlišena je nynější II. serie od předchozí první. Sbírky a bibliotéka spolku, značně rozmnožená -zejména výměnou s 88 vydavatelstvy, přeneseny byly r. 1925 na trvalo z antropologického ristavu do etnologáokého ústavu U. J. K. Roku 1917 obnoveny byly vědecké schůzky s přednáškami, přerušené sice koncem války, ale letos zase zavedené přednáškou prof. Konst. Chyliňského,. Zagadnienie białej rasy w północnej Afryce. (Sprawozdanie Towarzystwa ludoznawczego we Lwowie za czas od 1. lipca 1917 r. do 31. grudnia 1925. Lud IL—IV., str. 228—233.) D. S.
@-----
Центральный музей народоведенияѵ Moskve zahájil novou publikační činnost. Ve sbírce Этнологические очерки vydává monografické studie k jednotlivým novým oddělením nebo výstavkám etno-parku, psané odborníky, kteří sami ve studovaném kraji materiál shromáždili a v museu uspořádali. Jednotlivé sešity sbírky poskytuji tedy nejen vysvětlení a názvosloví k vystaveným předmětům, nýbrž objasňují i jejich užití, vznik, původ a prostředí na vědeckém základě. Zatím vyšly dva se-
