str. 177
šity: E.M. Шиллинг: Дarecтанскиe кустари (Moskva 1926,12°, str. 46), kde autor popisuje dvě svérázné osady, Kubače a Amuzgy a jejich domácký průmysl, výrobu tepaných měděných nádob a výrobu kinžalů. Vypisuje zevrubně inventář a postup výroby ve třech dílnách, výrobce nádob, výrobce kinŽEilových střenek a zhotovitele celých kinžalů. V druhém svazku sbírky, K и p г и з - K a з a к и, obírá se Б. A. K y ф т и н (Moskva 1926, 8°, str. 48) tureckým kmenem Kazaků, nazývaných Kírgizy, a líčí jejich obydlí .a způsob života, zmiňuje se vedle toho stručně i o tkaní, oděvu, stravě a pod.
D. S.
@-----
Národní museum estonské v Dorpatu vydalo II. svazek své ročenky Eesti rahva muuseumi aastaraamat. (Tartu 1926, s. 218.) Cenné studie lido-vědné podržují svůj význam i pro národy slovanské, s uhro-finskými kmeny sousedící, i pro všeobecné studium národopisné. Vynikají přehledným syntetickým zpracováním domácího materiálu, aniž jest opomíjena souvislost s kulturními oblastmi ostatní Evropy. — F. Leinbock důkladným pojednáním o dřevěných zámcích přispěl zdařile k otázce o jejich typech a rozšíření v severní a východní Evropě. Dr. Karl W i s k i, kustos národopisného musea v Budapešti, podal informativní přehled o lidové kultuře Uher, t. j. o hospodářství, stavbách, kroji i lidovém umění. E. Edeherg popisuje hospodářské budovy a lázně na Dago, J. Manni-n e n pokračuje ve studii o stavbách Setuků, M. J. Eise n doplňuje práci J. Junga o křížích a připojuje sbírku pověr, vztahujících se ke kříži a rozcestí. B. Indreko popisuje dřevěná ozdobná jha podle velkého jich bohatství v estonském museu a E. L a id informuje o šatních sponkách mord-vinských. D. S.
|
|
