Zvláštní motiv nalézáme v některých pohádkách valašských: Dyž tá svadba Jankova byla, já sem také na ní byl, a vínečko sem tam pil. Byla tam ale papírová zem a já sem se propad až sem (Václavek Val. poh. a pov. II. 51). Já při tech hodech také byl, jedl jsem, pil jsem, tančil jsem; ale byla tam papírová zeni a ta mne hodila až sem (ib. I. str. 11) a já tam také byl, ale byla tam papírová zem a ta mne hodila až sem (ib. str. 48). Já tam n něho také byl a byl jsem svědkem, jak ho mají lidé rádi: ale byla tam papírová zem a ta mne hodila až sem (ib. Václavek, Val. poh. 1898 str. 53). Ještě jedna moravská povídka tak končí: Za nedlouho měl Honza s princeznou svatbu. Já jsem tam taky byl a taky jsem si chtěl zatančit, ale byla tam na jednom místě papírová zem — já na to místo přišel — a propadl jsem se až sem! (Sedláček I. 84). Já jsem tam také byl, také jsem tam jedl a pil a také.jsem tancoval, ale byla tam papírová zem a tak jsem se propadl až sem (Elpl. 23). Bjovněž tak ve sbírce Fr. L. Popelky, Nár. květy I, 74: Mnoho neděl se pilo, jedlo, hodovalo. A když přišel tanec, taky jsem skočil do kola; ale byla tam papírová zem a tak jsem se probořil až sem. A ještě v Pov. Klad. I. 131: a byly hned slavné svadby na milým zámku, komonstva tam bylo, co si jen pomyslit plno, seno to muselo hrajout(!) a tancovat, ale byla tam papírová zem, a já se propad až sem. Poh. jihočeské: Já sem tam dneska šel a včera jsem odtad přišel; papírové pantoflíčky jsem roztrhal; — kdo mi dá na jiné? (Slávia 1878, 91 č. 32).

Závěrečná formulka s tímto motivem není jinde doložena. Aspoň jí neznají René Basset: Les formules dans les contes. I. Formules finales (Revue des trad. pop. XVII—XVIII.) ani Robert Petsch: Formelhafte Schlüsse. Poslední zná jenom některé formulky, kde vypravovatel dostal šaty z papíru. V pov. z Pomořan a vých. Pruska (sn. 72, 73) a papírové střevíce v povídkách z Belgie a Anglie (str. 74, 75).

Zcela prostě končí jihočeská povídka od Jindř. Hradce: J á tak dlouho jsem byl u něj dokud byl džbán piva plnej, a jak ten džbán piva vytek, já jsem hned tam odtud utek a už tam do smrti nepůjdu (ib. 60 č. 16). Klesá to až v rýmovanou formuli: koš vody vytek a já jsem utek až sem (Kub. Pol. Kladské II. 209 č. 61); a koš vody vytek a já sotva utek (ib. 255 č. 83); a koš vody vytek a já jsem utek a sem tadyk (ib. I. 54 č. 25). — Józik pak bohatě žil, já jsem tam u něj byl (Pov. Kladské I. 98).

Známá formulka se pořídku také vyškytá, pozměněna: byly slauný svarby, muzika hrála, víno teklo, ale mně do huby nic nepřiteklo (ib. II. 201 č. 59).

Dvě pohádky z jižních Čech, otištěné ve Slavii 1873 sv. II. str. 8, a sv. IV. str. 14 končí: Já tam taky byl: vína bylo, až po bradě teklo, jenže do úst ničeho nenateklo. Druhý závěr je poněkud změněn (jen škoda, že do úst nic nenateklo). V té plnosti tato závěrečná formulka jinde se nevyskytá, a možná se domýšleti, že se tu projevil vliv ruských pohádek.

Chodský vypravovatel stýská si na konci: Dnes huž mi vod samýho povídání bolí houba, ha teky mám vyschlo v krku. Dybyste chtíli, mohli byste mi přinezt máz piva, ha já bych je vypd na váše i na Palečkovo zdraví (Baar. Naše poh. 1921 str. 19).