Máme obdobné poměry i v české oblasti slezské a znovu jsme si připomněli, že národopis musí — zejména v těchto oblastech — rozšířiti pojem lidu také na vrstvy dělnické a zkoumati složité vztahy mezi průmyslovými středisky a zemědělským okolím. Vše-národní důležitost těchto krajin zvyšuje význam prací toho druhu, jimž všem nesmí chyběti správná orientace sociologická. Naproti Hornímu Slezsku, jemuž obrovský rozvoj průmyslový vtiskl ne-vyhladitelné rysy, jest Poznaňsko vyspělý kraj zemědělský. Byl-li v Hor. Slezsku strážcem Polska především dělník, bojoval v Po-znaňsku polský sedlák o bytí či nebytí s germanisačním útlakem pruské vlády. V těchto tuhých bojích, kdy se zápasilo o každou píď země, projevil polský zemědělec podivuhodnou vytrvalost a schopnost přizpůsobiti se metodám útočícího nepřítele. Po stránce zemědělské výroby a organisace je Poznaňsko jistě vyspělejší než ostatní kraje polské, ale také styky českopolské se tam rozvíjejí velmi utěšeně a slovanské uvědomění tam vyrůstá z kořenů staré tradice. Také cesta z Poznaně k moři vede územím, kde se po tisíciletí stýká živel polský s německým — v některých obdobích dějinných nikoli nepřátelsky, neboť je známo, že Gdansk před věky i v těžkých dobách věrně stál při koruně polské. Z Gdynie, která s americkou rychlostí vyrůstá ve veliký přístav, jsme podnikli vyjížďku po moři na Hel, ležící na úzké kose a odtud po železnici do vesnice Jastarnie. Kašubské nářečí v tomto kraji všude ustupuje polštině, ale Jastarnia si po stránce hmotné kultury zachovala leckterý starobylý rys rybářské vesnice a zejména nářadí k rybolovu se těšilo bedlivé pozornosti přítomných národopisců. Z Gdynie jsme večer 4. VI. odjeli do Varšavy, kdež se konalo slavnostní zahájení sjezdu a potom plenární zasedání kongresu. Druhý den se pracovalo v sekcích. Prohlédli jsme si národopisné museum, jež buduje v místnostech, žel, dosti těsných, prof. Eug. Frankowski. Sbírky ještě nejsou příliš rozsáhlé, ale jsou velmi přehledně roztříděny a velmi názorně vystaveny. Zejména všestranné užití metody kartografické, jakož i vhodné doplňování vystavovaných předmětů fotografiemi, vzbudily živý zájem návštěvníků, neboť rtkázaly, že i menším počtem předmětů účelně upravených možno podati názorný obraz materiální kultury lidové. Zajímavé jsou také sbírky, jež ve Vilně obětavě doplňuje paní Cesarja Baudion de Courtenay-Ehrenkreutzowa přihlížejíc hlavně k oblastem místním. Cesta z Vilna do Lvova vedla bažinatým Polesím, které po stránce přírodní a národopisné svrchovaně upoutalo všechny účastníky. Celý den jsme projížděli tímto svérázným krajem a dvě kratší zastávky — v Łuninci a. v Samech — nám daly nahlédnouti do života v městečkách „na kresach". Laskavostí polských odborníků, zejména prof. Moszynského, který po léta soustavně studuje Polesi po stránce etnografické, se nám dostalo cenného poučení hlavně v Łuninci. Pro etnografa jsou na Polesi vpravdě zlaté doly: překvapí ho zbytky prastaré, primitivní civilisace, připomínající vývojové stupně minulých tisíciletí, nalézá v obřadech, pověrách, v krojích, nářadí i ve stav-