Druhý sjezd slovanských geografů a etnografů.

První kongres slovanských geografů a etnografů, který zasedal v Praze r. 1924, jednomyslně přijal pozváni delegace polské, aby se druhý sjezd konal v Polsku r. 1927. Organisace se ujaly Komisja Geograficzna Polské akademie věd spolu se Zeměpisnou společností polskou s Pols, to warz. etnolog, a s jinými sdruženími odbornými. Ustavil se Komitét organizacyjny sídlící v Krakově. Předsedou byl prof. Eugenjusz Romer, generálním tajemníkem prof. Ludomir Sawicki, pokladníkem prof. Walery Goetel. Sjezd se konal ve dnech 2.—12. června t. r.

Byla to věru šťastná myšlenka, že pořadatelstvo dalo sjezdu ráz cesty po Polsku, neboť tím byla účastníkům dána možnost spatřiti téměř všecky význačné oblasti dnešního Polska a poznati osobité rysy vytvořené jednak poměry přírodními, jednak staletými vlivy kulturními. Přesnosti, předvídavosti a pořadatelské zkušenosti organisačního komitétu sluší vzdáti plnou chválu. Již práce předběžné byly správně vykonány, účastníkům se dostalo včas všech potřebných informací a průběh sjezdu byl svědectvím přátelské péče a srdečné pohostinnosti nejen se strany polské vlády s panem presidentem republiky v čele, ale i všech činitelů místních, anó i širších kruhů polské společnosti. Sjezdová cesta byla rozvržena takto: Dziedzice—Katowice—Poznaň—Gdynia—Warsza-wa. Po dvoudenním pobytu ve Varšavě odjeli účastníci do Vilna a přes Polesi a Volyň do Lvova, Poslední etapa cesty vedal ze Lvova přes Boryslaw a Zakopane do Krakova, kdež byl sjezd 12. června zakončen.

Sjezdové práce se konaly v 8 sekcích; antropologie, demografie, etnografie a sociologie byly shrnuty do sekce VI. Podávám stručnou zprávu o jednáních a výsledcích porad sjezdových, pokud měly vztah k národopisu.

Cenné poučení přinesla především cesta sama, jakož i menší exkurse podnikané automobily nebo pěšky na význačnějších zastávkách. Tak na př. vyjížďka do okolí katovického názorně ukázala pronikavý, hluboký vliv těžkého průmyslu, soustředěného v oblasti hornoslezské, na ráz kraje i po stránce národopisné. Dvojí vývojový stupeň civilisace se tu stýká a vytváří zajímavý typ rázu přechodního: v samém sousedství moderních kolonií dělnických viděli jsme na lesnatých úbočích staré chalupy, v nichž se hospodaří ještě dosti primitivně, volným tempem zašlých dob.