nějak trpělo. Silněji vystupují ovšem ve venkovských městech, kde vnášejí pohyb i do celkové siluety domovního štítu, jak ještě uvidíme.

Co českou renesanční stavbu, na př. městský dům nebo zámek, nejvíce charakterisuje a proto venkovanu padne do oka, je štít, arkádová loggie a sgrafito. Všechny tyto tři prvky vyrostly ze snahy, zrušit plastické působení zdi a

Obr. 14. Nová Ves čp. 50. Detail nároží pod lomenicí.

všechny nalezneme také v architektuře selské. O analogii sgrafita bylo už promluveno; zbývá tedy štít a loggie.

Renesanční loggie, tak jak ji známe na př. ze zámku v Litomyšli, v Mokrosukách u Sušice nebo z Mydlářovského domu v Chrudimi, je založena na optickém působení světla a stínu. Tmavé arkády prolamují světlou plochu zdi, jež je na minimum redukována a aby ani tento její zbytek, konstruktivně nutný, nepůsobil rušivě svojí hmotnou náročností, je proměněn ve vertikální a horizontální tektonický systém nosný. Ptáme-li se po analogii u architektury selské, dostaneme dvojí odpověď: je to buď skutečná arkádová loggie, na př. ze Sobotky (obr. 3), nebo alespoň její imitace; příkladem budiž Viskeř u Turnova (obr. 1) a Jivina (obr. 4).