nosily. Zřetele neberu ani k městům, ve kterých převládal obyčejně účes s velikým hřebenem nebo s dlouhou jehlicí, ačkoli ani rozbor takovýchto mod nebyl by bez zajímavostí.1) Toliko obce, ve kterých se mi nepodařilo zjistit žádných stop po nějakých podložkách, ponechávám v bílém poli.

Co do stáří údaje na mapce zakreslené platí pro posledních čtyřicet let, pokud sahá pamět současnic. Veškeru látku sbírala jsem totiž sama a na místě samém r. 1926 a starších pramenů není. Připouštím ovšem, že pro dobu starší domácím znatelům podaří se snad doplnit některé rysy a rovněž podrobností že bude možno dodati mnohem více. Sama pokládám mapku také jen za první náčrt. V ohledu zpracování zůstávám na stanovisku popisném a toliko pro ujasnění významu upozorňuji na paralely sousedních zemí slovanských. K obšírnějšímu srovnání na základě dalšího materiálu z ostatního Slovenska vrátím se později.2)

*

Podložky, nazývané na Slovensku různě, grguľa, obálenka, chomľa, kyka a j., jsou odznakem výhradně vdaných žen. Dívky nosívaly obyčejně vlasy spletené v cop a spuštěné po zádech (vyjímajíc úpravu pod pártu). Grguli dostává teprve nevěsta při čepení, kde jí ženy poprvé upevní vlasy vzhůru na hlavě případně i ustřihnou a pokryjí čepcem. Od té doby grgule neodkládá, ve velmi mnohých případech v ní i spí a objeviti se bez ní pokládala by si za hanbu, ne-li dokonce za provinění. I na onen svět přeje si odebrat se v úplném ústroji i s obalenkou na hlavě. V těch oblastech, kde dnes již grgule zašly, schovávají si je stařenky alespoň do hrobu, aby se před svými rodiči a před svým mužem neukázaly nepatřičně oblečeny.

Co do jejich tvaru rozeznávám na západním Slovensku trojí typ:

I. Severnímu území je vlastní tvrdá podložka srpo-vitě zahnutá s příznačným názvem chomľa.

II. Střední pruh charakterisuje větší nebo menší obroučka, kolem které se vlasy obyčejně ovinují a pro kterou je rozšířeno pojmenování g r g u ľa nebo chomút.

III. Konečně v jižních oblastech vyskytují se pod názvem grgule tvary hranaté, mnohdy i dvourohé.

I. Chomľa severního Trenčanska je do polooblouku zahnutá, mnohdy -až podkovovité formy a vesměs dvojitá (obr. 1.). Je zhotovena ze slámy, obšita v hrubém plátně a pevně prošita, takže je velmi tuhá a tvrdá. Ženy kladou si ji volně odzadu k temeni hlavy tak, že vlasy vloží nebo dokonce sevrou do jejího