jak již uvedeno, také jen položena na vlasy nespletené, tu ovšem nelze vyloučit vliv chomlí.

Svou podobou a velikostí rozrůznily se grgule v různých' okrscích dost značně a nové jejich doklady svědčí jen, jak životnou součástí kroje byly až do nedávna. Uvedu jen význačnější z nich.

V západních krajích převládá prostý kruh, který však místy nabyl nebývalých dříve rozměrů (70 cm). Je-li měkký, přizpůsobuje se tvaru hlavy (okolí Trenč. Teplic, obr. 6.), je-li tvrdý,

Obr. 9. Žena z V. Jácovců u Topolčan.

Obr. 10. Žena z Čičman u Žiliny.

Fot. prof. K. Chotek.

strmí případně i nad ni (Púchovské údolí, obr. 7.). Stává se, že zůstává vzadu i neuzavřen.

Zcela zvláštní je grgule belansko-čičmanské oblasti. Tvoři ji proužek plátna, obepínající hlavu a rozšířený po obou stranách ve dva tlusté, vlnou nebo koudelí vycpané válečky (obr. 4., 7.), takže povstávají jakési růžky. V Čičmanech jsou umístěny rovně po obou stranách hlavy (obr. 10.), ve Zliechově a Rovném stojí levý výše než pravý, ve Valašské Belé leží oba více vzadu za ušima. Podle náčrtku Josefa Mánesa z roku 1854 můžeme soudit, že ve starší době bývaly podušky asi větší než nyní.11)

V okolí Bánovců a na pravém břehu Nitry okolo Topolčan rozšiřovala se celá spodní část grgule v tvrdě vycpaný váleček.