str. 330
růžky po stranách hlavy, jakou si dodnes udržely Krašovanky u Vršce.")
Všechny takovéto obdoby ke slovenským chomľám, obálani-cím a rohatým grgulím, tak daleko roztroušené po ostatních slovanských zemích, dokazují jen, že jde o zbytky staršího kulturního majetku, patřícího různým proudům a různým obdobím. Ve slovenských údolích udržely se jejich stopy podnes.
J. F. Svoboda :
Lidová keramika západomoravská.
Příspěvek k dějinám mor. řemeslného hrnčířství.
(Dokončení.)
III. Jaroměřice.
V městě Jaroměřicích na sev.-záp. dráze bývalo několik hrnčířů.1) Z posledních známi jsou: František Hanus, Kořínek2) a Jan Kselik.3) Mimo Hanusie však asi žádný ozdobnějších výrobků nedělal.
František Hanus pocházel z hrnčířské rodiny; pokud se dalo zjistiti, byl již jeho děd hrnčířem. Narodil se 31. března 1840, mládí prožil u rodičů, odešel pak do Vídně na studie a stal se tam písařem u advokáta. Rodiče však si nepřáli, aby syn byl „pánem", vrátil se proto domů a vyučil se u otce Josefa Hanuše (nar. 1817) hrnčířem.4) Jako mladík konal vojenskou službu a dosáhl vyšší hodnosti u 25. mysliveckého pluku. Po vojně pracoval s otcem, ale touha po snazším živobytí vylákala ho jako mnoho jiných do Ameriky. Dostal se do Chicaga, kde prý se nadřel (tahal prkna a klády), nadělal tam dluhů a po dvou letech vrátil se domů a přivezl si, jak sám tvrdil, „jeden německý fenig", o němž říkával ženě, že je ze zlata. Doma platil za vzdělance, dělal pokoutního advokáta a rád se napil.5) Často se soudil a dosti šťastně. Byl dvakráte ženat: první žena jmenovala se Kateřina, druhá Holubcová z Výčap. Z prvního manželství vzešly dvě dcery: Marie (nar. 10. dubna 1875) a Engel-berta (nar. 7. dubna 1878). Asi v roce 1878 převzal živnost po
1) Ke zjištění dat přispěl .p. šk. inisp. M. Lukšů v Jaroměřicích (od měst. strážníka Přibyla, manž. Pytlíkových, školníka Rezka), prof. Fr. Doležel v Třebíči a děkan P. Jos. Peksa.
2) Snad v domě Václava Hrůzy na Kobylím trhu.
3) Na vývěsní tabuli měl nápis: 10 HANN HAFNER KSELIK MEISTER а provozoval živnost v domě pod radnicí, patřícím nyní učitelce Marii Výtasové.
4) Matka Františka, dcera Karla Černého, mlynáře v Římově, nar. 1816. 5) Měl dva bratry, kteří vůbec nepili. Karel byl krejčím ve Znojmě,
Jan neměl určitého povolání; měl peníze a statek ve Žbánicích a zůstal asi svobodným, neboť jmění odporučil dceři bratra Františka, která se :na statek ten provdala.
|
