(nebo Magdaleny.) a sv. Jana. Naproti uchu celou šířku hrnce zaujímá postava Spasitele, an vstává z hrobu. Nad jedním věncem je hlava beránka, nad druhým lva. Poklička je zdobena šestibokou akantovou růžicí, na níž odpočívá beránek. Poleva hrnce je bledě zlatohnědá, pozadí i beránek na pokličce zeleně tečkovaní, listy zelené. Postava Marie jest též ve věnci. Roucha lidských postav jsou modrá a bílá. Pod postavou jsou slova: ECO HOMO; kolmo s postavou ve věnci vlevo: UPOMÍNKA NA FRANTIŠKA HA", vpravo: NUSE HRNČÍŘE V JAROMĚŘI-CÍCH. V protějším věnci: 18 — 79 KATEŘINA HROCH V HE-RALTICÍCH VI VAT.

Obr. 18.

2. Druhá nádoba (obr. 18а) jest květináč 12 cm vysoký a 14 cm široký. Půda jest zeleně žíhaná, rouška s nápisem, držená hlavou kozla a lva, jest bledě žlutohnědá, listy zelené. Nápis v jednom poli: FR. HANUS DO SMRTI, v druhém: 1876 ANTONIA VEJTASA Z VYČAP.

3. Třetí nádobka (obr. 18b) jest 17 cm vysoký košíček, hnědě polévaný, zrobený kol malého- porculánového hnědého šálku, bez nápisu a značky.

Bítešský toufar Jan Zavřel upozornil mne, že s ním jezdívali na výroční trhy se zbožím toufarským hrnčíři z Pavlic, Vevčic a Rouchovan.

Pavlice je farní ves na Znojemsku o 134 domech se 751 obyvateli. Rozkládá se po obou stranách říšské silnice mezi Mor. Budějovicemi a Znojmem, tedy v místě druhdy pro obchod velmi příhodném. První sdělení, jež jsem dostal od p. říd. učitele Ludvíka Pokorného, když jsem počal zjišťovali tuto výrobu, bylo málo slibné. Napsal mi, že tam žil nějaký toufar, který asi v roce 1910 zemřel. Potomci jeho tam již nežijí a jediný eksemplář jeho vý-