Vevčice1) jsou víska o 48 domech a 236 obyv. na Znojemsku. Žila tu rodina toufarů Zábranu. Václav Zábrana2) provozoval živnost asi do roku 1860, kdy ji postoupil svému synu Janovi. Tuto starší výrobu nepodařilo se mi zatím na určito zjistiti.

Jan Zábrana narodil se ve Vevčicích roku 1841 a vyučil se u otce, s nimž pak společně pracoval a když se oženil s Annou Veselou ze Stupešic,3) převzal živnost sám. Jako většina vesnických řemeslníků zabýval se i rolnictvím a po tři roky byl i starostou obce. V roce 1893 vzdal se živnosti, budovu čís. 10 prodal obci na školu a žil pak ve Znojmě asi do roku 1910.

Jan Zábrana vyučil: 1. Ferd. Rosenmajera, který byl pak u něho po 22 roků tovaryšem, dosud žije ve Vevčicích a pracuje u Moritze ve Znojmě. Od něho je většina těchto dat, která jsou dosti spolehlivá.

2. Jana Langmana, který také dělal u něho tovaryše a nyní pracuje ve Znojmě u Dvořáka.

3. Rajmunda Dočekala, o němž nemám dalších zpráv. Jako tovaryš pracoval u něho také jeho bratr Alois a pak nějaký Bartejs.

Potřebnou hlínu bral Zábrana ze Sindorfu u Jaroslavic a z Oslavan. Byla zelenavá a stála fůra asi 2 zl. Na tři díly této hlíny přidával se jeden díl domácí hlíny (cihlářské). Hlína se rozmíchala, přecedila sítkem, nechala ztuhnout, šlapala a valchovala. Kus prohnětené hlíny přilepil se na kruh, nádoba se vytočila podle pechrtálu (dřevěná forma na tvar nádoby, štéch), želízkem tvar se urovnal, hubkou uhladil a drátem nádoba od kruhu se odřízla. Po ztuhnutí se nádobí vysušilo a pak pálilo. Vypálené nádobí se oprášilo a kazy se odstranily, načež se namáčelo v polevě, malovalo a pak znova vypálilo na otevřeném ohni na plotnách. Vytápělo se jen dřívím.

Dělalo se zboží tržní i zakázkové, a to: mísy, talíře, umyvadla, nočníky, hrnky a konvice na kávu, džbánky, kropenky a j. Poleva i barvy připravovaly se doma, přípravy k tomu kupovaly se ve Vídni. Poleva se skládala z cínu, olova, soli a písku a byla po vypálení bílá; po ní lze poznati výrobky.

Při výzdobě převládala barva modrá (4 kg šmolky a 1 kg soli se semlelo a vodou rozdělalo), ale také zelenou a někdy