str. 349
Hlinka (1648—1679); Václava Procházku (1723), jehož následoval syn Josef (1775). — Ve vsi Jabloňově byl hrnčíř Jakub Nebohý (1608) a ve vsi Rudě hrnčíř Jindřich (před 1611).
Podle ústního podání byly později v Meziříčí hrnčířské rodiny Plachetský, Záruba a Studený, na Březině byl Pánovec, ve Zbraslavi Smutný, ve Vev. Bitíšce Zavřel, v Náměšti n. Osl. Krejzlík a Novotný. Podle soupisu z r. 1749 byli v Měříně 3 hrnčíři11) a v Křižanově Jan Enoch.8)
Že tito staří hrnčíři dělali věci ozdobné, dosvědčují předměty v místním museu, z nichž vidíme dva pěkné kousky10) na
Obr. 27.
obr. 26. 1, 2. Mezi hrnčíři v cechu meziříčském sdruženými museli býti i někteří toufaři. Svědčí o tom jednak v okr. domácí příjmení Toufar, jednak pak četné pestře malované předměty z počátku 18. stol., z nichž ukázkou zobrazujeme dva talíře ze sbírek musea ve Vel. Meziříčí (obr. 27. B). Majitel, starý občan Svoboda z Měřína, tvrdil o nich, že pocházely od místního hrnčíře.11) Mnoho výrobků tohoto typu, datujících se již od konce
9) Podle Vlastivědy, meziříčský okr., str. 253, byl toufarem. V Průmyslovém museu hrněnském jsou výrobky hrnčířů křižanovských.
10) Kachlík a ozdoba nad okny z domů v Komenského ulici. — V 90tých letech minulého století vyráběl tu pěkné polychrómované reliefy a kamna spisovatel Vlad. Čech.
11) V německy psaném soupisu z r. 1752 přicházejí v obci Měříně jména Johann a Christoph Krügler; jest to asi obvyklé označení živnosti místo skutečného příjmení, tedy džbánkář. — Pěkný džbán této výroby získal před lety v Hlinném univ. prof. dr. In. A. Bláha v rodině kováře Svobody. V modrém věnci je monogram I (žluté), S (modré), zdobený zelenými listy s fialovými květy a po stranách fialové vročení 1749.
|
