@NSlovenské písně z Uherskobrodska.

Dr. Ferd. Tomek poznal v mládí velmi důkladně lid v oblasti uherskobrodské, prožíval jako student památná léta nadšení vzbuzeného jmenovitě na Moravě přípravami k Národopisné výstavě a v duchu doby zapisoval také lidové písně. Shorníček obsahující 140 písní z Korytné a okolí St. Hrozenkova vyšel v Národopisném věst. českoslov. (roč. XX. str. 249—300). Sbírka páně Tomkova má význam především proto, poněvadž vznikla v době, kdy se v oněch krajích moravských ještě zachovalo mnoho starobylých rysů také v oboru lidové poesie, takže sběratel, který srostl s krajem a znal dobré prameny, mohl skliditi žeň jistě bohatou. Jako další přednost sbírky uvádím, že většina zápisů (115) jest z Korytné a názorně ukazuje písňovou zásobu jedné osady. Škoda jen, že p. sběratel nezaznamenával jmen zpěváku a že nedoplnil svých zápisů ^tak, aby podávaly věrný obraz o stavu lidového zpěvu v Korytné v oněch* letech. Chybějí na příklad písně výroční (koledy a j.), dětská říkadla a j., chybí seznam — pokud možno úplný — všech písní, které se tehdy zpívaly, nemáme dokladů o tom, které písně byly tehdy nejoblíbenější, pokud se zpívaly také tak řečené „odrhovačky", písně městské, skládání špalíčková, atd. Při mnohých písních by bylo stačilo otisknouti jen začátek, poněvadž se text skoro shoduje se zněním Sušilovým, Bartošovým a j. Z těchto důvodů nemohu pokládat! sbírku dra Tomka za vzornou ukázku monografického soupisu písní jedné osady, ačkoliv plně uznávám horlivou snahu, která nám zachránila nejeden starobylý variant. Ostatně obětavému sběrateli, který se rozhodl vydati sborníček vlastním nákladem, šlo vlastně jen o to, shrnouti písně, k nimž ho poutaly vzpomínky na mladá leta. Tehdy v Korytné lidová píseň ještě žila a proto se dru Tomkovi podařilo sebrati i písně, jichž nenajdeme v tištěných sbírkách, ačkoliv jde o území všestranně prozkoumané na příklad Frant. Bartošem. Dodávám ještě, že nápěvy prohlédl dr. Leoš Janáček a doporučil, aby sbírka byla vydána tiskem. Z uvedených důvodů věcných zasluhuje sbírka dra Tomka otištění, avšak Národopisná společnost a Státní ústav pro lidovou píseň spojují s vydáním také cíl propagační, jehož význam krátce naznačím.

V posledních letech utěšeně vzrůstá zájem o vlastivědu v širokém smyslu slova. Máme celou řadu krajinských časopisů vlastivědných, vydávají se rozsáhlé sborníky o jednotlivých krajích — péčí učitelstva a samosprávných korporací —■ a všecky tyto publikace, často nákladné, si všímají v oddělení národopisném také lidové písně. Pohříchu však způsob vydávání písní většinou nevyhovuje dnešním požadavkům a není vůbec účelný. Mějme na mysli, že se sbírky našich písní tisknou již sto let a že tato veliká práce zavazuje nynější vydavatele. Každý z nich je povinen srovnati svůj materiál aspoň s hlavními sbírkami staršími, zjistiti, co přináší nového a usnadniti tak práci odborníkům, kteří se novou sbírkou budou zabývati. Kdo svědomitě provede tuto nezbytnou práci kritickou, obyčejně se přesvědčí, že mnohé písně není vůbec nutno otiskovati: stačí poznámka, odkaz a úvodní verš, abychom věděli, že v daném území jest ona píseň také známa. Pro topografie písně jsou tyto záznamy nezbytné a vydavatelé by si získali zásluhu, kdyby v místních publikacích otiskovali podrobné seznamy všech písní, které se v kraji zpívají. Prací toho druhu máme málo, avšak pouhé otiskování textů a nápěvů jen nepatrně odchyl-