Srovn. Kubín-Horák, Kladské písničky 145 (21). Varianty našeho tekstu, BNP 37 .(45) a Bart. Jan. 109 (134) se končí si. 13 var. Tomkova; jen var. S. n. p. lis 335 (647) obsahuje slohy líčící bolestné zklamání ■nešťastné dívky a blíží se tím var. Tomkovu. Závěr var. .S. n. p. je případný, neboť zesiluje bezútešný smutek dívčin a je v souladu s baladickým rázem písně:

Naproti tomu však var. Tomkův připojil ještě sl. 19—23, které třeba pokládati za pouhý přílepek rušící skladbu balady. Jest to totiž samostatná píseň zapsaná na území moravském a slovenském; var. BP 3 (1) sl. 1—2; Černík 74 (89); Sl. Sp. II 7 (2) a bližší var. ІГ. 243 (667).

28) Dyž jsem já šel...

Zlomek balady o milenci, který se vrací z cesty a dovídá se, že jeho dívka zemřela. (Námět „Milá v hrobě".) Srovn. Kubín-Horák, Kladské písničky 188 (50—51).

30) Počkaj, polesný....

Var. BNP 63 (74); Bart. Jan. 547 (1049 a, b). Píseň patrno z dob poddanství, kdy nenávist k panským lesním úřadům bývala veliká. Zdá se, že var. BNP a také tekst Tomkův zmírňují dalšími slohami původní smysl naznačený sl. 1., měníce píseň v tekst celkem bezbarvý. (Zejména sl. 3. var. Tomkova svědčí o skladateli neumělém; srovn. jen „rým": laňka — do roka.) Vlastní smysl výhrůžného popěvku zachoval, tuším, var. Bart. Jan. 547 (1049 b), jehož sl. 1. se skoro úplně shoduje se sl. 1. var. Tomkova. Sl. 2. zní:

32) Kněz po hrázi jede...

Tekst Tomkův se nejvíce shoduje se slovenským var. v ČL VIII 339 (56), jemuž však chybějí sl. 4—5 var. Tomkova. Srovn. J. Kabelík, Časop. Mat. mor., roč. 50, str. 622. Ostatně tyto slohy pokládám za pozdější, rozvleklý přídavek k písni, která je v podstatě ukončena sl. 3. V těchto dvou var. je anekdota podána v malém rámci dějovém, který se dobře hodí k epigrama-tické pointě ve sloze 3. Tato sl. došla všeobecné obliby a vyskytuje se jako samostatný popěvek i tam, kde se na sl. 1—2 zapomnělo. Srovn. Kotí. 198 (11); Myjava 346. Var. Erb.» 385 (3) a Holas I. 207 (337) přičlenily sohu 3 k monologu „pátera Františkána". Pokud jde o říznost a komposiční obratnost třeba však dáti přednost var. Tomkovu, ČL a var. slovenským: Sl. Sp. II 96 (261); III 68 (188)); 85 (240). Všecka tato skládám se řadí k posměšným anekdotám o knězích a mniších, které krouží lidovým oodáním všech národů evropských. Je známo, že tam namnoze pronikly ze sbírek středověkých povídek, facetií a jiných sbírek literárních.

36) Černé oči běžte spát...

Varianty: R 62 (140); E2 148 (235); Čel. III 73 (21); Holas IV 95 (132); Koli. I 357 (3); SbMS I 37 (95): Sl. Sp. I 90 (246); Sl. Sp. III 155 (458); (srovn. Kubín-Horák, Klad. pís. 207 (62).

Všecky tyto varianty tvoří jednu skupinu shodujíce se ve znění prvních 5—6 sloh, které se srovnávají se sl. 1—3 var. Tomkova. V tomto var. se jeden verš rovná celé sloze var. starších. (Nápěv jiný.) Ojediněle se vynechávají charakteristické verše úvodní „Černé oči, jděte spát" atd.