str. 380
2. Byl jest (pobožný
mládenec jeden,
bohatý, možný,
Theofil jménem.,
v Englickém království,
jenž se Boha bál,
jej ctil, miloval,
ajíc statků množství.
3. Tomu jest byla
panna milostné.,
spanilé, milá,
krásná i ctnostná,
za choť zasnoubená:
Když ji měl míti,
sobě pojiti
svatba je strojené.
4. On pak čítaje
v zákoně Páně,
často bývaje
v Božím chrámě,
prosil Boha svého:
bу Boží anjel
svatý Rafael
byl na svatbě jeho.
5. Aby jej chránil
s nevěstou jeho,
ostříhal, bránil
od ďábla zlého
i od oukladův jeho:
jako svatého,
Bohu milého,
Tobiáše ctného.
6. Když jest nastal clen
té jeho svatby,
yšel ze zámku ven
mládenec svatý
z vnuknutí Božího:
Modlil se tajně
vždy jednostejně
vzýval Boha svého.
7. Pomodlivši se
ohlíd se za se
a hned v tom čase
to jest stalo se,
že anjel Rafael
jakožto krásný
mládenec jasný
na pěkném koni jel.
8. On vida jeho
krásnou osobu,
ač pak neznal ho,
však hned v tu dobu
prosil jeho mile,
aby jel k němu,
žádostivému,
na svatbu té chvíle.
|
9. Řekl boží anjel:
,Poněvadž žádáš,
abych k tobě jel,
oho vždy hledáš,
chci tak učiniti
a na tvou žádost
i pro tvou radost
tvým hostem býti.'
10. Když k němu přijel,
kůň opatřili,
všech*) boží anjel,
kdež hosti byli,
na ně mile vzezřel,
řečí svou sladkou,
■líbeznou, krásnou
rdce jich prorážel.
11. Divili jsou se
atříc na něho,
tázati však se,
kdo by byl, jeho
z nichž ižádný nesměli;
neb jeho jasnou
tvář velmi krásnou
býti jsou viděli.
12.1 hodovali.
jsou s bázní tejden
a rozmlouvali
spolu každý den,
že něco nového
Bůh ukázati,
chce vykonati
skrze muže tak ctného.
13. Po té svatbě hned
ženicha anjel
v soukromí odved
to mu pověděl:
Chval Boha věčného,
neb k tvé žádosti
poslal z milosti mne anjela svého.
14. Já, že jsem anjel,
se ti zjevuji,
kterýž Rafael
zajisté sluji,
poněvadž mne na své
svatbě chtěl míti,
mám oznámiti
k velké radosti tvé:
15. Že svatbu u nás,
veselí hojný,
máme každý čas
hody důstojný,
nevýmluvnou radost;
rozkoš s Bohem svým,
Kristem Pánem ctným
nade všecku žádost.
|
*) Starší tekst správně „všed".
|
|
