str. 379
81) Kerá je to hvězdička má...
Další ukázka písní zpívaných družičkami. Var. BNP 255 nsl. (422 a, b, c); Bart. Jan. 193 (330 a b). Oba var. Bartošovy se liší závěrem od var. Tomkova; zdůrazňují odpovědnost volby, vážnost závazku na celý život.
Bart. Jan. b):
6. Néni na rok, na dvě ľeta
ľež je do skonaná světa.
7. Do skonaná mého, tvého,
nepohlédnut na žádného.
8. Nepohlédnut, nezasmát se,
mám met zatvrzelé srce.
9. Zatvrzelé jako kameň,
láska hoří jako plameň.
|
Závěr var. Tomkova je trochu bezbarvý.
83) Poslyšte mile, co chcu zpívati...
Z duchovních písní obsahu legendárního, které se zpívávaly při svatbách, zasluhuje zmínky starobylé skládání, jehož první dvě slohy podává tekst Tomkův. Jest to píseň o mládenci Theofilovi. Jul. Feifalik ve své studii „Untersuchungen uber altbóhmische Vers- und Reimkunst (Sit-zungsberichte d. Kais. Akacl. Wien 1862 XXXIX, str. 281) otiskl první slohu a připojil prosaický obsah. Píseň byla u nás velmi oblíbena, jak dokazují četné zmínky. V Čes. Lidu IX 443 podal Kl. Čermák zprávu o sborníku špalíčkových písní z Čáslavě, v němž se také vyskytuje píseň „o Teofilovi mládenci, na jehož svatbě anjel Rafael byl" atd. Vytištěno v kutnohorské tiskárně Jiřího Kyncla r. 1741. V Čes. Lidu X 437 B. Spiess uvedl, že píseň „Poslyšte nyní, křesťané milí" se zpívá jako „o Teofilovi"." V Čes. L. XI 452 otiskl prof. Č. Zíbrt sbírku skládání ze začátku stol. XVIII. Na str. 455 zaznamenal, že žertovné skládání „O pivu" se zpívalo „jako o Teofilovi". Také Kamarýt, Čes. nár. duchov. pís. II 166 poznamenal: „Při vesnických svatbách, dřív než po hodování jiné obyčeje a veselosti počnou, zpívají píseň velmi dlouhou „O jednom mládenci Theofilovi, na jehožto svatbě anděl Rafael byl a kterak od něho zase k rozkošem Božským jsa pozván, tři sta padesát let tam jest byl" atd.
Rozbor této látky podal Reinhold Kohler, Kleinere Schriften II 224, ukázav mimo jiné, že myšlenkovým jádrem těchto visí jsou slova žalmistova: „Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší a bdění noční." (90, 4.). Na obměny tohoto námětu v špalíčkovém skládání o dceři uherského komandanta jsem upozornil v Národop. věstn. českoslov. V. 50 nsl. (Z lid. písní, které zpracovaly látku, upozorňuji na versi slovinskou, Štrekelj, Slov. nar. pesmi I. 348 nsl. č. 306—309.).
Varianty písně o Theofilovi, mimo uvedenou zprávu Feifalikovu srovn. Zíbrt, Bibl. přehled 17; Slavnosti a obyčeje lidové z Moravy 61 (jen 2 slohy); Národop. výstavka v Troubsku 52. Kromě toho mám ve své sbírce tři teksty špalíčkové a poněvadž se tato dlouhá skladba obyčejně uvádí jen začátečními verši, soudím, že je třeba otisknouti tekst úplný.
Špalíčkový tekst, který tuto podávám, má prostý název „Píseň duchovní". Tiskem AI. Landfrasa v Jindřichově Hradci 1855. (Titulní dřevoryt: Lilie s písmeny IHS uprostřed.) Zpívá se jako: „Ach potěšení mé roztomilé". [Druhý itekst špalíčkový je sice starší, ale bez roku, bez místa a je neúplný. Titulní list týž a také označení nápěvu je stejné jako v Landfrasově tisku.] Třetí tisk je Škarniclův (Skalice) z r. 1879. Srovnává se s tiskem Landfrasovým. .(Za opis děkuji sl. A. Gašparíkové.)
Podávám přepis nynějším pravopisem, zachovávaje jazyk tisku beze změny.
1. Poslyšte mile,
co chci zpívati,
vám této chvíle
vypravovati;
|
co se někdy stalo,
povím vám krátce
k věčné památce,
pozorujtež málo.
|
|