str. 378
marýta není. Tekst v Kancionálu V. Bradáče {1864 vyd. Svatojans. Dědictví]1 II. str. 187 (654) byl patrně upraven vydavatelem. Tento var. má jen 7 sloh, které se poněkud srovnávají se sl. 1, 5, 11, 15, 19, 23, 25 var. BNP. Srovn. Šteyerův kancionál z r. 1683 str. 415 nsl.
77) Tmavá noc, tmavá noc ...
V mnohotvárném souboru písní zpívaných při svatbách, vynikají hlubokým lyrismem a silou výrazu písně líčící žal osiřelé dívky, která v den svatební vzpomíná svých mrtvých rodičů. Var. Tomkův jest' umělecky velice cenný.
Hlubokým dojmem působí první dvě slohy, kde skladatel prostou kombinací náladové scenerie přírodní s projevem citovým dosahuje vzácného účinku. Stejné verše má také var. Bart. Jan. 576 (1100) ve sl. 1—2, avšak další část písně jest poněkud rozvleklá. Obsahově shodné jsou také1 verše var. BNP 259 (424):
Co je to za nebe bez vězdičky?
Co je to za svaclba bez mamičky?
Co je to za nebe bez měsíčka?
Co je to za svaďba bez tatíčka?
|
Jsou tu tytéž prvky výrazové, ale s hlediska básnického stojí, tuším var. Tomkův výše. Lidový skladatel var. Tomkova projevil své umělecké nadání také v tom, že užil motivu, který stupňuje teskný ráz: osiřelá nevěsta si stěžuje na svou sestru, která jí ukřivdila — do lyrické skladby vnášejí tyto verše ostrý tón sociální, ohlas ponuré střízlivosti těžkého života na vsi.
Sl. 5—6 se vyskytují také v jiných písních podobného obsahu. Srovn. výše poznámky k čís. 23.
T78) Dyž sme sem přišli, buďme tu...
Veselý popěvek svatební. Nepatrně odchylný tekst podává var. S2 432' (618); srovn. Peck 84 (228); Bartoš, Moravská svatba 53.
79) Sedajte družky za stoly...
Var. Tomkův zachoval jen první slohu (delší) písně přiniaté k svatebnímu obřadu. Zpívá se obyčejně při obědě. Var. S= 433 (620); BNP (378);-Kopecký 24 (4). Podle zápisu Kopeckého podávám další znění písně:
2. Jak do komory vkročila,
hned své špendlíčky složila.
3. Ačh, mé špendlíčky přemilé,
stříbru, zlatu ste podobné.
4. Sedajte, družky, za stoly
a já půjdu do komory.
5. Jak clo komory vkročila,
hned své pantličky složila.
6. Ach, mé pantličky červené,
z hedbávu ste vy utkané.
7. Sedajte, družky, za stoly
a já půjdu do komory.
8. Jak do komory vkročila,
hned svůj věneček složila.
3. Ach, můj věnečku zelený,
z rozmarinu jsi pletený.
|
80) Poslúchajte všeci zvaní...
Zlomek písně o králi marokánském, rázovité skladby českých blouznivců náboženských. O králi Marokánovi srovn. J. V. Šimák: K původu a písemnictví čes. nábož. blouznivců. ČČM 1919. Srovn. tekst otištěný prof.. Zíbrtem v Čes. L. VI 35:
1. Poslechnete vsicki nyní
toto líbezné spivání,
popatřte k vejchodu,
jak již zvou na svadbu.
2. Marokánský král jest vyslal
své patenty, svůj hlas vydal,
by se všicki strojili,
že jest čas poslední.
3. Nebo dal všecky pozvati,
že chce svadbu zhotoviti
kdo jen chce a slyší,
může každý jíti.
|
|
