str. 424
musea pokračovala, hlavně ve směru akvisičním. Zakoupena velká sbírka drobných slováckých výšivek od VI. Šišky v Uh. Brodě a z pozůstalosti po malíři Ant. Waldhauserovi získána serie jeho skic lidových staveb a typů, kterou uložilo v museu Ministerstvo školství a nár. osvěty. Rovněž ostatní oddělení vzrostla o velké kolekce, zvláště oddělení numismatické. — Exkursí podnikli musejní úředníci pět, za vědecká díla uděleny tři ceny. Pokud se týče publikační činnosti, třeba s uznáním připomenouti vydání skvostného díla řed. dra A. Stockého České starožitnosti a prvního dílu soupisu musejních rukopisů od dra F. Bartoše.
Dotace národopisného oddělení byla 19.379 Kč, celkový obrat Národního musea byl 2,070 455 Kč. Návštěva sbírek dostoupila počtu 208 000 osob, počet členstva 1907 osob. D. S
Národopis v Ukrajinské akademii nauk v r. 1925. Етнографічно-фол-клорная коыісія při Ukrajinské akiiuemii nauk v Kijevě, řízená akad. A. Lobodou, uspořádala v r. 1925 celkem 29 schůzí s přednáškami, devět exkursí a organisovala řadu nových výzkumných stanic, takže jejich počet dosáhl 200. Pilně- podporovala vlastivědnou činnost účastí na sjezdech, radami i programy pro sbírání materiálu, zejména programem pro sbírání písní, pro sbírání povídek a přísloví a instrukcemi o významu folkloru ve vlastivědě. Z vědeckých publikací vydány dva svazky časopisu Етног-рафічни Вісніік a připravuje se nový důkladný Бібліографічнп покажчик украінського фолклору.
Муаично-Етнографічний Кабінет, při komisi zřízený, postupoval v činnosti jednak sběratelské, jednak přípravně badatelské. Sbírány byly nápěvy lidových písní na Volyni a Podolí, shromažďován materiál o životě a působnosti pěvců z povolání, prostudovány ukrajinské knihovny a připravována bibliografie hudební etnografie.
Комисія для впучуванпя звпчаэвого (народнього) права při třetím odděleni akademie (sociálně ekonomickém) vydala kromě svého Sborníku obsažné Програми для збирання матеріялін звпчаэвого прана. Киів 1925, str. XII. + 130. Mimo to vykazuje se Komise řadou přednášek a vědeckých prací svých členů.
Антроіюлогічно-Етнологічнтш Музей им. Хв. K. Вовка v Kyjevě, jeden z ústavů Ukrajinské akademie, rozrostl se za r. 1925 pod správou A. Z. Nosová a A. I. Oniščuka tak, že každému z obou oddělení dostalo se autonomie a co nejdříve stanou se obě samostatnými ústavy. Badatelská činnost pokračovala na základě plánovitých exkursí, zřízeny výzkumné stanice a rozestřena síť dopisovatelů. Materiálu sebráno a zpracováno v etno-logickém oddělení tolik, že se vyjednává, aby se museu,.dosud umístěnému v domě knihovny, dostalo samostatné budovy, a to v Kyjevskopečerské Lavře, která se má změniti v dohledné době v t. zv. „Musejní městečko". Celkem obsahuje antropologicko-etnografické museum 10.658 předmětů a 4570 svazků knih.
(Звідомлення украінськоі академіі наук y Киіві за 1925 рік, Kijev 1926, 8°, str. 79.) D. S.
Národní národopisné museum v Sofii. Boku 1926 zřízeno bylo nové hudební oddelení při museu, ve kterém spoluprací tří členů (V. Stojina, P. Stefanova a Iv. Kamburova) bylo zaznamenáno S800 lidových písní. Po Bulharsku i do ciziny podniklo se 17 exkursí. Sběratelská působnost musea byla účinná a získalo se nových předmětů v ceně 36.000 lvů. Pilná byla i práce skulpturního oddělení (sestrojeny nebo přemalovány 174 součásti figurin) i fotografického atelieru, který vyhotovil 731 snímek, 158 diapositivů a 2860 kopií. Vědeckou činnost musea doplňuje vydání VI. svazku časopisu Известия на народнпя этнографски музеп въ < 'офтія.Е obsahu vyniká stať St. L. Kostova Стартт кящтт въ Бансо a E. Petevé Бтлгаргкп народни накити vedle jiných článků, mnoha materiálu a bibliografického přehledu národopisné literatury za r. 1926. D. S.
