str. 114
jinšíma krajinama mnoho lidí hladem mřeli. Pán Buch se smiloval, seslal jim mannu. Padala jim jedna jak vika, jediná jak ječmen; tak ji melou. Koltině jednomu spadla na plátno, tak jí sebral 18 korců. Ve Sloupnici sebrala jí půl měřice, semlela ji, pekla chleba, hrozně pěkný a zdárný. Litomyšli padala na svatýho Petra a Pavla-vo štyrech hodinách ráno na Cizířovu zahradu u mosta a na Velcovu zahradu pod mostem, tak ji zhí-rali. Duškové zahradě padala, všeciku podobu měla: vika, oves, žito, pšenice, ječmen, japka. Zde té vsi pod rumerem No. 3. pod struhou vodní hraničí Danihel Regman a postraně Jan Horák; to místo odkoupil od Jana Tříteskýho Danihel Regman. A na to imísto padal dar od Boha Oce, před svatým Prokopem ten tejden padala manna."
„Tento rok bylo znamení na obloze: přes celou oblohu ohnivý sloup; udála se s toho kule, spadla dolů, rozrazila se. Votevřela se obloha, byly dva řádky slouma napsaný; pak se udál takový had skroucený; to bylo po dva dni, menovite na svatýho Kiliána, druhé Briketa, na ty dni to bylo .."
A Ondřej Mazal ,z Dubu u Olomouce o tom napsal: „Roku 1847 dne 29. června pršela manna tak velká jak vika, j.ak hrách, jak hrubý žito a na doví jaký způsob. Měla chuť sladkou a když ju snědl, tak měla trochu hořkou. Pršela v kovářovy zahradě v Dubě- na svatého Petra a Pavla. Po nešporách jsme si ju tam na tej louce abírali u říky, cio, teče k nenakon-skému mlénu. My jsme jí tam nazbírali prohršlí, ale byla syrová. Tehdy tam bylo lidu tuze moc a každý jí měl skoro prohršlí, neb hýla tuze některá zaražená v zemi, některá navrchu a po desíti a po osmi na hromádce byly, nýbrž byla jak nasetá. Jfs.
@------------------
Sagen der Karlsbader Landschaft. Gesammelt von Josef Hofmann, Gustav Kutschera, Hans Nürnberger u. a. Bildschmuck von Prof. Walther Klemm. Herausgegeben vom der Arbeitsgemeinschaft für Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Karlsbad 1926. s. 171.
Kniha obsahuje 82 různých pověstí. Jsou náležitě roztříděny v 9 oddílů: O trpaslících, o „bílé paní" —■ ale nejsou to vlastní „bílé paní", než jakési pokutující po smrti ženy, jaké shrnul Fr. Ranke pod „Totenseelen" ve svých Deutsche Volkssagen, str. 105 a v., o bytostech lesních a vodních, o čertu, o zakletých bytostech, o pokladech, o zvířatech (hadech a j.), o hornících, historické. Všechny téměř jsou literárně zpracovány, mnohé převzaty z knih, jedna jest báseň od Aug. Kopisehe (str. 36 č. 9). Nanejvýše dvě, tři, zakládají se na skutečném podání lidovém: tak pašerácka pověst, str. 93 č. 34, „Vom Festmachen", poklad 'zjevuje se ve snu, leží na mostě, str. 138, č. 62. Je tu variant Erbenova „Pokladu", str. 54 č. 17, ,sr. Kubín, Podkrkonoší, východ. 724 č. 214. O kopání pokladu, nemá se při tom imluviti, str. 106 č. 41; І08 č. 43. Zvířata domácí mluví o vánoční půlnoční, str. 127 č. 55, příklad zjevného literárního 'zpracování. Nikdež není poznamenáno, kde, kým а kdy byla která pověst zapsána, neřku-li vypravována. Jen pod zjevnými literárními а odjinud otištěnými pověstmi jsou uvedena jména původců zcela, aneb jen počátečnými literami. Ilustrace neslouží nikterak k ozdobě knihy. jpa.
@-------------------
Матерпалы no этнографии, vyd. Этнографическин отлел Государ-ственного русского музея. Dil III. sv. 1 , 2. Leningrad 1926, 1927. 2°, str. 158, 114.
Národopisné museum v Leningradě pokračuje ve vydávaní své nádherné а významné publikace Materiálů, která byla válkou přerušena. Byla zahájena r. 1910 za redakce Tli. Volkova, aby uveřejňovala výsledky práce v museu a cennou látku sbírek, druhý díl její vyšel v roce 1914 a teprve nyní vynutily si bohaté výsledky poválečných expedicí a hromadící
1) Zápisky v archivu národopisných sbírek Národního musea č. 225 a) I. b. jsou z rodiny Zerzanovy v Budislavi.
|
|
