25

V tom případě kříží se rytmus textu (i melodie) s rytmem tanečním, čímž vzniká zvláštní hudební útvar synkopický. Oba takty dohromady tvoří metrický celek, dále nedělitelný, protože se isou časně člení na dva třojdobé a na tři dvojdobé části. Taktová čára je tu ve své členivé funkci oslabena, což lze na-značiti jejím tečkováním;. Uvedený rytmus nazveme podle nej-známějšího tance, v němž se objevuje:

rytmem furiant s kým. Trojí opakování téhož dvojslabičného slova je pro vznik furiantského rytmu zvlášť typické.

Rytmus furiantský vyskytuje se u hybnějsich tanců trojdobých, především u tanců „do kolečka", ale též u sousedské. Je-li tento rytmus proveden veskrze, vypadá taneční píseň sama o sobě vzata, jako. dvojdobá a jen potrojné seskupeni těchto dvojdob upozorňuje na to, že základní rytmus taneční je troj-dobý:

Jakmile se však kombinuje rytmus furiantský s rytmem obyčejným, jest jeho trojdobý podklad i z písně samé patrný. Z mnoha případů sem spadajících je nejzajímavější ten, kde se k jednomu rytmu furiantskému připojuje jeden obyčejný, schematicky tedy

(2+2 + 2) + 3.

Jako příklad uvádíme taneční píseň