str. 58
hromady 400 m2. Museum, t. j. exposice má za účel informovati návštěvníka a podati mu :přehled o kultuře lidu určitého kraje; musí ovšem zů-stati svérázná, tedy přísně vyhraná: pro exposici hodí se předměty typické, vybrané jako zástupci určité výroby a určitých typů, které nesmějí unavovati diváka ani mmožstvím, ani disorientovati varianty. Musejní exposice určena je všem vrstvám obyvatelstva. Ale pro odborníky, kteří chtějí studovati materiál, pro specialisty, kteří se zajímají o podrobnosti, určen je co nejhojnější materiál, spořádaný vědecky v prostorných a světlých místnostech nevýstavních, skladištních, kde je každému dostupný k podrobnému prohlédnutí. Vedle musea-exposice vzniká tedy ještě ústav studijní, který je odborníky vyhledáván a který dokazuje vědeckou snahu vedení. Tento studijní materiál bude na Slovensku jistě hojný, když rá-zovitost různých krajů je tak značná a umění lidu stále ještě žije, a právě, svými četnými variacemi poskytne důležitou látku studijní. Knihovna a čítárna (40 m2) též nejsou velké. Pohřešujeme i síně pro občasné výstavy, ve kterých se jeví stoupající činnost ústavu a jeho zájmy sestavováním nových exposic speciálních. Zato skutečně velmi bohatě jsou rozvrženy dílny a desinfekční místnosti: 3 ateliéry, 2 dílny, 5 kanceláří, 2 prádelny, 3 desinfekční laboratoře (jedna dokonce o olověných stěnách) a jedna místnost pro upravení textilních předmětů, celkem tedy 10 místností.
Nová budova Slovenského národního musea. bude tedy jistě monumentální, hodná bohatých svých sbírek, a jak vypravením, tak i počtem odborného a technického personálu postoupí mezi největší národopisná musea státu.
Aby rozvoj tak velkého ústavu byl zajištěn, vyjednává se o převzetí v zemskou správu. D. S.
@-----
Etnografické museum v Kluži hlásí se usilovnou činností jako vědecký ústav, který nejen shromažďuje všechny doklady lidové kultury, nýbrž dbá i o jejich studium. Bylo založeno r. 1923 díky základu krále Michala a přičiněním ředitele Romula Vuia. Výbor musea, uskutečniv několik promyšlených exkursí a získav některé starší sbírky, shromáždil početný materiál, který záhy otevřel veřejnosti v nové vlastní budově. Museum obsahuje čtyři sekce: rumunskou, sekci jiných národů Rumunska, národů románských a národů sousedních, které projevily vliv na kulturu rumunskou. Instalace rozdělena je tak, že přízemní vestibul obsahuje sbírky lidového umění, mezi kterými vyniká keramika, zvláště málo známá keramika rumunského lidu, v ničem neustupující výrobkům Sasů a Maďarů. V prvním sále vystaveny jsou předměty lidového zaměstnání, hlavně zemědělství, lovu ą domácí práce systemem kojí, spojujícím metodu nordického musea s disposicí musea stuttgartského. Horní sál věnován je krojům, výšivkám a tkaninám. Museum klužské pracuje ve spojitosti s universitou a pro badání národopisné znamená důležité centrum. O historii a sbírkách musea podal ilustrovaný přehled R. Vuia v brošuře: Museul etnografie al ardealului. Bucuresti 1928, stra. 38. D. S.
@-----
Gosudarstvennyj russkij muzej v Leningradě vydává sbírku museo-logických .příruček pod názvem Muzejnoje delo. Zatím vyšlo šest svazečků s pojednáními o otázkách odborné práce i o technických úkolech. V prvém pojednal A. Zarembskij o registraci a uschování kolekcí v Ná-roďoipisném .oddělení Ruského musea, v druhém A. Miller podal návrhy musejního nábytku, v dalším J. Okunevskij a P. Pacanovskij podali zprávu o desinfekci pomocí .sírouhlíku, v pátém V. Isačenko referuje o restaurování tkanin, utrpěvších povodní, v šestém N. Okolovič o restaurování dřevěných památek. — Zajímavý je svazeček čtvrtý, v němž B. G. Kiryža-novskij uvažuje o principech exposice v národopisném museu. Rozeznávaje musea centrální a krajinská, rozlišuje tím musea pro všeobecný národopis a musea pro li dovedu určitého jen národa nebo určité, vymezené oblasti. První mohou vystavovat materiál jen přísně vybraný, skutečně typický, druhá mají za úkol shromáždit materiál co nej-
|
|
