str. 59
početnější se všemi varianty. Rozdělení exposic má se díti podle národů, uvnitř těchto celků pak podle povahy materiálu, tak aby kultura lidu byla představena věrně v poměru, jaká důležitost .kterému odvětví v onom kraji patří. Na prvním místě zdůrazňuje vědecký zřetel k vlastní podstatě kultury, bojuje ostře proti přeceňování lidového umění, jež tolik škodí věcnému studiu -národopisu. Vedle celkové exposice možno významné a vývojově zajímavé elementy (na př. kroj) sestavit i i v samostatný celek, usnadňující studium srovnavací. S tohoto hlediska vycházeje, chce pak doplnit základmi výstavní materiál ještě ve třech směrech: vahledem. k historickému vývoji ze starých typů, vzhledem k vlivům iměst a vzhledem k sousedním národům. Kromě toho podává ovšem mnoho postřehů o instalační technice, o interieurech, o užití plánů a obrazů a pod. — Náměty Kryža-novského svědčí o opravdových vědeckých snahách musejní správy. Zvláště snaha znázornit samotným materiálem růané kulturní vlivy zasluhuje pozornosti a budí opravdový zájem, jak se vyřeší. Výsledky mohou být podkladem k významné spolupráci různých slovanských ústavů. D. S.
@-----
Office international des musées při Ústavu pro duševní spolupráci v Paříži usiluje od svého vzniku o spolupráci jednotlivých museí všech zemí, o navázání stálých styků а výměnu sbírek. Již v prvních programech prof. H. Fosillona navrhuje se vyměňovati rytiny, odlitky a fotografie uměleckých děl, po případě originály samotné, vedle toho ovšem publikace. Na mezinárodním sjezdu pro lidové umění, který uspořádán iniciativou této musejní služby, v říjnu minulého roku, propagoval sekretář profesor R. Dupierreux další sblížení museí národopisných, podav resoluci, která projevuje zvláště tato přání účastníků: podporovati rozvoj museí v přírodě; podporovati vzájemnou výměnu předmětů, aby musea od regionalismu postoupila k srovnávacímu studiu a srovnávacím exposicím, získávajíce nový materiál snadno výměnou za domácí duplikáty; podporovati personální výměnu pracovníků. Mezinárodní služba musejní slibuje zprostředkovati všechny vzájemné styky, vedouc v patrnosti jak přání jednotlivých ústavů, jakého materiálu nemají a potřebují ve svých sbírkách, tak i nabídky ústavů, které duplikáty mohou dát.i k disposici. D. S.
Musejnictví na severním Kavkaze je předmětem stati A. N. Tara-sova v časopise Kraevedenie (V., No 7). Z úvahy je zřejmo, jak největší oblibě těší se v Rusku musea vlastivědná s bohatým programem a mnoha odděleními, vztahujícími se k domácímu kraji. Tak jmenovitě Majkop-ské museum je velmi populární v celém okolí, i v tatarských vesnicích, ačkoli obsahuje jen na 7.000 předmětů, ale navštěvováno je 28.000 návštěvníků ročně. Musejnictví v Rusku po revoluci značně rozrostlo a stalo se jednou z pomůcek lidové osvěty a vlastivědného studia. Proto i musejní úředníci jsou nabádáni pořádati výzkumné exkurse po kraji a spolupracovat] se školou. Musejní práce nenalézá, však vždy pochopení v místních dělnických radách pro lidové vzdělání a stať Tarasorvova líčí smutné a těžké poměry, pro které činnost museí musí mnohdy ustávati. — Celkem existuje na severním Kavkaze 35 museí, z nich 28 stojí pod vedením krajových oddělení pro lidovou osvětu. Vlastivědný směr sleduje z nich pět, speciálního rázu je též pět ústavů. D. S.
@-----
Stati D. Stránské o lidové písni a O. Zicha o lidových tancích byly předneseny na mezinárodním sjezdu pro lidové umění (v říjnu roku 1928).
|
|
