Zpráva o činnosti NSČ v r. 1928.

Dělbou a specialisací práce povstávají nové obory vední i nové instituce, které zasahují do okruhu činnosti, obstarávané dříve jen NSC. Práce stává se účinnější a odbornější a současně vzrůstá i význam NSC, neboť při tom stále více bude se pociťovati nezbytnost neutrálního ústředí, které by výsledky takových dílčích prací zhodnocovalo. Činnost NSČ nemůže býti proto jako dříve tak programová, nýbrž musí se prizpůsobovati měnícím se potřebám.

Hlavním, na venek patrným projevem stává, se nyní činnost publikační a péči té byl 37. rok trvání plně věnován. Veškera snaha soustředila se v tom, aby snesený bohatý materiál ucelil a zpracoval se tak, že by se mohlo přištoupiti k pravidelnému vydávání díla Národopis lidu č e s k o s 1 o v a n s k é h o, aniž by povstávaly tak dlouhé časové mezery, jako dosud. Hlavní překážky podařilo se nám překonali do té míry, že jeden svazek III. dílu Moravské Horácko, pojednávající o lidovém uměni, poesii a zvykosloví, můžeme dáti do tisku a další svazky pak budou pravidelně pokračovali. Práce obsahuje hojný, dosud málo známý dokladový materiál, takže lze se nadití, že se bude těšiti všestrannému zájmu.

Také druhý svazek Národopisné k n i h o v n y, obsahující práci prof. V. Suka, Antropologie a národopis, dostal se do tisku a provedly se přípravy k vydání národopisných spisů prof. dra J. Polívky. Přípravné práce pro národopisnou bibliografii pokročily v tomto roce tak daleko, že bude lze snad již příštího roku přikročiti k tisku této pomůcky, která práci národopisnou značně usnadní, protože shrne dosavadní spousty roztroušeného materiálu, a přihlédne i k drobnějším pracím v přístupných publikacích krajinských. Věci by ovšem značně prospělo, kdyby přátelé národopisu takové starší i novější krajové tisky, často odložené, nám zasílali, neboť v pražských knihovnách při nejlepší vůli nelze se jich mnohdy dopíditi.

Rozšíření a zdokonalení spolkového časopisu Národopisný věst ník českos1ovanský věnuje redakce stálou péči, jak dokazuje i vydaný XXI. ročník, věnovaný k sedmdesátinám neúnavnému jeho redaktoru prof. dru Polívkovi. Také pro příští ročník k I. sjezdu slovanských filologů v Praze připraveny jsou významně práce.

S vydáním národopisné bibliografie čsl. těsně souvisí i vybudování řádné národopisné knihovny. I v tom směru nalezla NSČ v uplynulém roce porozumění jak u mnohých vydavatelů domácích (zvláště vlastivědných sborníčků českých i německých), tak zahraničních. Čilý výměnný styk navázán byl zvláště s ústavy ruskými a jihoslovanskými a je naděje, že i v Polsku se nám to v dohledné době podaří. Měli by pak naši členové k disposici alespoň nejdůležitější pomůcky národopisu všeslovanského.

NSČ zúčastnila se i výstavy soudobé kultury v Brně, pro neprístupnost přiděleného místa nemohly však její předměty (jako i jiných vědeckých společností) býti vystaveny. Jinak zúčastnili se jednotliví členové NSČ všech význačnějších odborných akcí doma i v zahraničí. Byl to zvláště Mezinárodní kongres pro lidové umění, pořádaný v říjnu 1928 Komisí pro duševní spolupráci při Svazu národů, jehož důsledkem u nás bude utvoření jako v jiných zemích Národní komise pro lidové umění, jehož se NSČ ujala.

I v tomto roce vyrvala smrt z našich řad několik členů, kteří zasluhují naší trvalé, vděčné vzpomínky. Jsou to: Aug. Žalud, knihovník min. soc. péče na Smíchově, Dr. Leoš Janáček, hudební skladatel v Brně, Otakar Březina, spisovatel v Jaroměricích n. Rok., Josef Bartocha, gymn. ředitel