Malování. Politý džbán se opravil, načež se přikročilo k malování. S police se snesly všechny šálky s barvou a daly se do místa za kruh, který musel dříve učeň očistiti od hlíny. Mistr si donesl pemzlíky a sedl do místa za kruh. Š á I-k y s barvami bývaly položeny na destičce u kruhu vpravo, kde stával při točení kálník. Každá barva měla šálku a podkładek. Všálce byla barva hustá, v p o d k 1 a d k u či misce byl plách, táž barva hodně řídká. Mistr si štětce rozdělil a položil na šálky; do každé barvy byly dva i tři.

Prozradím tajemství výroby džbánkářských štětců. Starodávné džbánkářské štětce se robily a robí dosud: 1. z chlupů, vystřihnutých z volských uší, 2. z pěkných rovných svinských štětin ze hřbetu, 3. ze zaječích vousů, též pěkných, dlouhých a rovných. Tyto chlupy se v určitém pořádku složily, umyly a svázaly nití. Svazeček se zastrčil do dutého rákosu, ovázal drátem a štětec byl hotov. Bývaly a jsou i nyní u nás v Modre 4 druhy štětců:

1. Štrichpemzl, štětec na konturování bruštýnem (burelem). Byl dlouhý až 8 cm a konec měl jemně tenký. Malovaly se jím jen tenké bruštýnové švihy. Druhý štětec do bruštýnu byl na konci o něco silnější a obsahoval více prasečích štětin a zaječích vousů, aby lépe péroval. Užívalo se ho na tenké bruštýnové kroužky.

2. Štětec m y k á č e k byl silný, na konci ohnutý a šikmo sestřihnutý. Tímto se dělaly jen modré nebo černé myká -čky (lístky zvláštního tvaru). To proto, že při práci špice štětce jen se na polevu jemně přiložila a mykla na pravo, na levo amykáčky byly hotovy. Že se jím jen mykalo, dostal jméno mykáček.

3. Štětec na růžičky byl také spíše tenčí ve špici, zato ale u rákosu byl hodně tlustý. Malovaly se jím růžičky a jelínci a také se jím vyplňovaly zelené lístky.

4. Štětec naringlování byl velmi tlustý a užívalo se ho na kroužkování fízlů a širokých ploch. Také se ho používalo na vlnovky zvané trasako a jelikož při malování vlnovky se ruka třásla, proto dostal pojmenování i t r a s á k.

Aby byl postup práce zřejmější, popíši malování džbánku reprodukovaného na připojeném obrázku. Oblitý džbán postavil mistr téměř doprostřed hlavice kruhu, pohnul kruhem a pravicí drcl několikrát do fízla džbánu, až byl pěkně v prostředku. Pak vzal štrichpemzl a na útoře džbánu udělal vedle sebe dva tenké fialové proužky. Takové ringlování dělá se tak, že se loket pravé ruky přitiskne k tělu a špička štětce se jemně nasadí na povrch džbánu, kruh se otočí a kroužek se samočinně udělá barvou. Potom mistr uchopil džbán, vstrčil do něho levici, sedl za kruh, postavil jej dnem na pravé koleno, zamíchal štrichpemzlembruštýn a kreslil vedle těch dvou kroužků tenké fialové m r e ž k y. Kroužkování byla vždy první