huje proto podrobná data a stává se tím další důležitou rekonstrukční pomůckou. Novoměstské panství v této podobě utvořil Vratislav z Pernštejna (f 1582), když krátce před svou smrtí r. 1580 poskytl Novému Městu rozsáhlou pravomoc a podřídil mu 18 vesnic: Petro vice, Křídla, Dlouhé, Olešnou, Zubří, Pohle-dec, Maršovice, Studnice, Rokytno, Vlachovice, Odranec, Věcov, Herálec, Německé, Fryšavu, Vejmyslice, Lišné a Křižánky.3) Bylo to další dělení rozlehlých pernštejnských statků v tomto kraji, a sice rozdělení společného dílu na „díl novoměstský" a „díl jimramovský".4) První dělení na 3 samostatné celky učinil Vilém z Pernštejna již r. 1500, kdy u rodového zámku Pernštejna ponechal městečko Bystřici se 62 vesnicemi, 40 vsí připojil k městečku Doubravníku s Nedvědicemi a 24 k Novému Městu s Jimramovem:5) Podolí, Petrovice, Mnichov, Rokytno, Vlachovice, Pohledec, Zubří, Herálec, Německé, Daňkovice, Spělkov, Krásné, Javorek, Borovnici, Pavlovice, Janovice, Věcov, Lišné, Sulkovec, Maršovice, Olešnou, Dlouhé, Křídla a Unčín.

Srovnáme-li zmíněné zápisy, shledáme ohledně panství novoměstského tato fakta: v roce 1500 je při panství v í c e o osady Podolí a Mnichov, méně pak o Křižánky, Fryšavu, Vejmyslice, Odranec a Studnice (tedy určitou část území). Zato při Doubrav-níku-Nedvědicích nacházíme 4 osady: Letonice, Medlánky, Med-lov a Kadov, které v tomto okolí známé nejsou a také jako zaniklé nebyly tu zjištěny. Z nynějších známých osad tohoto jména, které leží nejblíže, byly by Medlánky u Brna, Letonice u Bučovic, Medlov u Pohořelic a Kadov u Nov. Města nebo u Mor. Krumlova. Ačkoli i tyto osady patřily tehdy Pernštejnům, přec je pravdě nepodobno a není také důvodu, proč by vzdálené osady byly připojovány k Doubravníku, když všechny ostatní jsou poblíž. O vsi Podolí víme, že ji Jan z Pernštejna postoupil r. 1536 klášteru žďárskému13) a o vsi Mnichově, že v druhé polovici XVI. st. splynula s Nov. Městem.7) Z chybějících 5 osad máme o 3 (Křižánky, Odranec, Studnice) starší zprávy,8) z nichž patrno, že patřily Pernštejnům a není tudíž dosti jasno, proč jsou při tomto dělení vynechány. O dvou: Fryšavě a Vejmyslicích však starších zpráv zatím neznáme a dalo by se proto soudili, že buď teprve v XVI. stol. vznikly, nebo byly alespoň přezvány.

Sledujeme-li dále zprávy, jak povstávalo panství pernštejn-ské, zjistíme, že v XV. st. se díl novoměstský počíná rozkładali na menší, snad původní celky. Jedním z nich je zámek novoměstský, k němuž patří městečko Nové Město a osady Mnichov,