str. 89
Vlachovice, Herálec, Petrovice a pustá ves na Vříšti, které byly dědičným statkem pánů z Lipé a jež Vilém z Pernštejna r. 1498 od Jindřicha z Lipé získal.9) Druhou skupinu tvoří osady, patřící ke hradu Křižanovu, totiž Dlouhé, Křídla a Podolí; třetí pak osady, příslušející ke hradům Zubštejnu a Pyšolci; oboje jako markraběcí léno král Jiří r. 1464 zapsal dědičně Janovi z Pernštejna.10) Čtvrtou konečně skupinu tvořily osady, jež byly původním příslušenstvím hradu Pernštejna.
Z obcí území prvního neznáme výslovné starší zprávy o Vla-chovicích. Jelikož však je to osada v bezprostředním sousedství Nového Města, je jistě odůvodněnou domněnka, že příslušnost a snad i doba vzniku obou je asi totožná. Że část hvozdu, kde povstaly Vlachovice, patřila pánům z Lipé, patrno ostatně z listiny Jindřicha z Lipé11) z roku 1368. Celý tento komplex pomezního hvozdu rozdělen byl tehdy mezi 3 majitele: klášter žďárský, pány z Lipé a Pernštejny. Můžeme vlastně říci, že patřil jen dvěma majitelům, neboť klášter žďárský dostal tento majetek od pánů z Lipé nebo jejich předchůdců.
Přesnou hranici mezi majetkem klášterním a majetkem pánů z Lipé popisují dvě známé listiny z r. 1366 a 1368, které jsou pro naši rekonstrukci důležity, protože umožňují úsudek o tom, co kolonisoval klášter a co páni z Lipé. Rekonstrukci popsaných v nich hranic umožňují mapy z r. 1741, pro náš účel nemá však toho významu, abychom se jí obšírněji zabývali.12) Ale
10) Z. d. h. XIII. 189: „Serenissimus Princeps et dominus, dominus Georgius, Boemie Rex et Marchio Morauie, Johanni de Pernstein et eins heredibus Castrum Zubrstein, ruptum Castrum iPysselecz, oppidum Bys-trzicze et omnes villas ad id spectantibus, ruptum Castrum Krzizanow, et in oppido Bobrowa, villas Cunraticze, Świny, Hornie Libochowu, Sklene, Bory, Podole, Krzidla, D luh e, Dolnie Libocborvu, cum silvis, pratis, Curiis et piscinis, quidquid inibi feodi fuirt Marehionis, dat, intatoulat et inscribit hec omnia in veram hereditatem."
11) C. D. X. 33—35, nepřesně u Steinhacha č. LXXII, (dílu II. str. 108 až 112): „... antedictas Sylvas cum ©arům singulis metis et limitibus, quae inter ipsius Monasterii Viliam dictam Münchsperch, jam dictae Pragemsis Diaecesis, et Oppidum Nostrum Novam Ciuitatem dictum, Olomucensis diaecesis, situatae noscuntur ..."
12) Pro místní badatele uvedu oba popisy hranic: 1366 „...a via Ra-
dostouicz, que diuidit Wlczkouiez et illa via, que de Swyetnow ducit per Wlczkouicz usque ad viam stratám, qpe ducit cle Wrziest in Herarcz, ibidem illas omneš metas et limites in roboribus eisdem viis adiacentibue assig-nauimus usque ad siluam magnam. Item ab illa via strata, que ducit de Wrziest in Herarcz per limům, quod vulgariter dicitur bahno, usque ad metas et limites antiquas ipsius monasterii signatas; ab illis vero metis et limitibus usque ad fontem, qui est sub monte clerici et ille riuulus, qui de eodem fonte fluit usque ad riuulum, qui nigra Swratczicze appellatur et idem riuulus usque ad eundem locum, ubi iste riuulus, hoc est nigra Swratczicze, confluit cum flumine Swratka, ita, quod omnes silue ex parte si-nistra circa vias, metas ©t limites iacentes per nos nominaliter assignatos, ut prescribitur, sunt hereditarie monasterii predicti et ex parte dextra ipsius domini Henrici de Lipa ..." (C. D. IX. 363.) — 1368 ,,... incipiendo ab area ville Bratronovicz in ipsa via, quae limitaris est, et per eandem viam
|
|
