i tak poznáme, že místopisec bez podobné rekonstrukce nemůže se odvážiti smerodajného konečného úsudku. Uvidíme z ní, že Bratroňovice byly asi mateřskou osadou dvou pozdějších: Vlachovic13) a Skleného.

Záhadnou je pustá ves „Nawrzissczy". Že to nemůže býti nynější osada Vříšť, poznáme z dalších dokladů, z nichž je jasno, že dávno před tímto kupem nejen území, na němž leží nynější Vříšť, ale i území, jímž protéká říčka Vříšť, patřilo Pernštejnům a že je tudíž nemohli od pánů z Lipé teprve kupovati. O Vříšti zmiňuje se také citovaná listina z r. 1366, která popisuje silnici vedoucí „od Vříště do Herálce přes močál obecně zvaný bahno". Ještě na mapě z r. 1741 (obr. 6 a 20) vede těmito lesy po hranicích žďárského okresu z Herálce jediná cesta přes Rumpoldovu pilu a dále přes Černá bahna k horní části Fry-šavy. Není pochyby o tom, že v ní až snad na malé úchylky můžeme spatřovati onu starou silnici. Na těchto mapách vidíme dále (obr. 7 a 8), že Vříští zove se pstruhový potok, který před obcí Kadovem spojuje se ze dvou pramenů: jeden přitéká od osady Fryšavy a druhý od rybníka Medlova, a tento je tu výslovně označen jako Vříšť. Ve XIV. st. stávala ovšem ještě na místě tohoto rybníka zubštejnská osada Medlov a proto můžeme právem za to míti, že se tehdy ještě Vříští zval mohutnější přítok od Fryšavy. Na jeho počátcích ležela tehdy osada pánů z Lipé: Vlčkovice, o které neznáme žádných dalších zpráv a můžeme ji proto považovati za onu r. 1498 pustou ves na Vříšti a nej-starší část pozdější'pernštejnské osady Medlánek-Fryšavy.

Z citovaných listin vidíme, že také Herálec a Nové Město byly již r. 1366 majetkem pánů z Lipé. Nejstarší výslovnou zprávu o Nov. Městě jako rodovém majetku této šlechty známe z r. 1346, kdy Jindřich, Bertold, Čeněk a Jindřich z Lipé dělí roi dové statky ve 4 díly.14) Díl, ke kterému připadlo Nové Město s okolím, dostal tehdy Bertold, nejv. maršálek král. čes., který si však vyměnil brzy svůj podíl s Čeňkem. Mezi tímto rodovým