plývá z toho, že názvy traťové nejsou původní, nejsou ani všeobecně tak starobylé, jak se domníváme a neurčují ani přesně místo, jsouce časem přeneseny na místa někdy i dosti odlehlá. Mnohem přesnější jsou v tom ohledu jména pozemků;39) tak na př. zde není pochyby, že pole U bratroňovic (1) a K bratro-ňovicím (9 a 10) ukazuje, že zaniklá osada Bratroňovice byla v těsném spojení s Vlachovicemi. Jména topická mají značný význam i pro národopis, je však nutno při výkladu jich po-stupovati kriticky a to je bez topografické rekonstrukce nemožno.

Na mapce vidíme selské a obecní lesy, které se v katastru neobjevují.

Obdobné poměry spatříme i u třetí z původních osad statku novoměstského, Mor. Herálci (obr. 14), kde škodilo vývoji jednak podobné stísnění, jako u Vlachovic, jednak pak mnohem příznivější vývojové podmínky na druhém břehu řeky Švarcavy, v části české. Obě části tvořily původně jednu osadu, náležející dvěma vrchnostem. I tu je patrna starší úprava (4 grunty po 40 měř., 4 po 26 měř. 5 1/3 acht, a 2 po 13 měř. 2 2/3 acht. rolí). Při úpravě XVIII. stol. bylo vedle rychty se 42 měř. utvořeno 9 sedláků po 29 měř. kat. pozemků. Na obecní půdě bylo tu tehdy 6 chalup podružských (obecní podruzi). Brzy po úpravě získala obec rybníček a postavila pod ním asi roku 1745 obecní stupy, kde si sedláci dělali kroupy a pro sklárnu se tu tloukl křemen. Také zde selské a obecní lesy zahrnuty jsou v kopaninách a neobjevují se v katastru.

Z osad bývalého panství křižanovského zmínil jsem se již podrobněji o Křídlech, takže zbývá ještě osada Dlouhé, kde byly hospodářské poměry a vývoj docela obdobné. V XVII. st. byla tu postavena vysoká pec, čímž urychleno přeměňování lesa v půdu ornou. A jelikož sedláci nestačili ji obhospoda-řovati, zřízen ze selské půdy panský dvůr a člen rodiny pána panství se tu usadil. Starší pozemková úprava tu není patrna; teprve při úpravě XVIII. stol. utvořeno 21 stejných selských gruntů po 36 měř. kat. rolí.