Třetí skupinu tvoří starší osady pernštejnské, z nichž jistě nejzajímavější byla by Zubří, nejen tím, že byla významným střediskem této kolonisace, ale již i tím, že svými pozemky K michovům a U michov určila by nám blíže polohu této zaniklé osady. Bohužel, tuto situační mapu nepodařilo se mi dosud nalézti. Ze spisů však je patrno, že tu byla provedena obojí úprava pozemková (v XVII. stol. 11 gruntů po 44 měř., 5 po

Obr. 19.

22 měř., obec 20 měř.; v XVIII. st. 15 gruntů po 42 měř. 4 acht., 2 po 10 měř. 5 acht., obec 6 měř. 4 acht.) a zavedeno alespoň částečně traťové hospodaření. Hospodářské poměry byly tu horší, než u předešlé obce, neboť ze 42 1/2 měř. musel sedlák nechati úhorem 18—19 měř., žito mohl seti na totéž pole teprve po 8—9 letech a to ještě ozimého žita sotva 4 1/2 měřice. K žitu musel pole koňským dvouspřežením orati 5—6krát, bez-počtukráte vláčeti a pak v průměrných letech vynesla mu sklizeň trojnásobnou setbu. Kromě žita,

Lépe můžeme sledovati vývoj u osad sousedních. Pohledec (obr. 15) byl stísněn Maršovicemi, Zubřím a Novým Městem