poučnější, že sie tu prvky rustikalisované renesance objevují přímo na zámku..

Teprve v 17. stol. najdeme motiv listové grotesky domyšlen lidem. Za příklad nám poslouží zbytek chórové lavice z kostela v Rimavské Bani z roku 1659 (obr. 2). Z vázy, pojaté po domácku, vyrůstá tu opět úponek, jeho kresba je však lineární a tektonicky rozvázaná, omalování je živé a plošné, bez plastických náznaků, akantový list je nepochopen a zaměněn spletí spirál, kliček a bodů s tělem rostliny nijak nesouvisejících, takže z původní tektonické formy stal se ornament plošné po-

1. Intarsie dveří v presbyteriu zámeckého kostela v Kostelci nad Černými lesy (1573).

vahy, složený z několika pestrobarevných skvrn, černě okontu-rovaných.

Jak se podání měnilo během dalších padesáti let, ukazují náplně severní spodní galerie v témže chrámu, datované rokem 1716 (obr. 3). Původní amfora byla ve střední výplni na obrázku nahrazena nádobou, jak ji vyrábí venkovský hrnčíř, neboť jen tu znal lidový mistr z autopsie — matné vzpomínky na předlohu se objevují na výplni levé v naivním perspektivním podání, nebo byla pojata jako ornament takřka samostatný na výplni vpravo, v němž je těžko už poznati původní tvar. Listový úponek je už docela plošný; v plochách jsou malovány listy v plném obrysovém rozpětí, jakoby vylisované a štětcem přímo obtažené, bez perspektivních zkratek, jež by dávaly tušili sebe mělčí prostor. Tomuto procesu splošťovacímu podlehly pro svoji dvojrozměrnost snáze listy, než květy; proto květ je spíš pojat