jen ma sucho kladeného nebo hlinou, v nejlepším případě pak vápennou maltou spojovaného. Velmi často bývá tak nízká, že nepřesahuje okolní terén a jenom tam, kde terén náhodně klesá, se uplatní také ve fasádě. U některých cerkví chybí však úplně, nahrazena jsouc pouze udupanou půdou. Krom podezdívek oltářů je jedinou kamennou konstrukcí v celé cerkví.

Základ srubu tvoří dřevěný rám, uložený na podezdívce. Dřevo k němu použité je vždy profilu obdélného, ať už vlastní srub je z kmenů jakéhokoli tvaru. Přesahuje obyčejně přes líc srubu, na něm spočívajícího.

Obr. 1. Nárožní spojení rámu.

a, b, c — Saldoboš. d, e — Krivé. — f) Zboj.

Rozměry jeho profilu jsou: v Křivém 22/30, v Novosedlici 25/35, ve Zboji 27/23 a v Saldoboši 35/53 cm.

Nárožní spojení (obr. 1) děje se přeplátováním úplným (Krivé) nebo částečným; při tomto je zhuben jen jeden trám a výškové rozdíly obou jsou vyrovnány podezdívkou. V Saldo boši je nárožní vazba rámu zvlášť dokonalá, přeplátování je tu doplněno ještě zámkem.

Vlastní srub na rámu spočívající, je vytvořen kladením jednotlivých kmenů na sebe a přiměřeným spojením, jich v rozích. Vrstvením trámů vzniká tak konstrukce těžká, masivní, používaná k vytvoření prostoru lodi a presbytáře; věž nikdy není roubena.

Zpracování dřeva, které poskytují zejména jedle, buk, dub, tis, jasan a bříza, stálo se výhradně sekerou. Kmen, zbavený kůry, poskytl dva povaly (profilu obdélníka s jednou stranou oblou) a těch bylo užito buď přímo, nebo byly dále přisekávány na trám úplně obdélný, s oblinami nebo ostře hraněný.