Při studiu dřevěných cerkví na Východním Slovensku a Podkarpatské Rusi jsme seznali, že jedna z hlavních jejich známek, jež jim získávají nárok na titul „lidové", je způsob jejich řemeslného zpracování.

Protože dosud nikdo, pokud vím, se technickou stránkou dřevěných kostelů nezabýval, považoval jsem za vhodné zaměřiti několik důležitých konstrukcí a dimensí materiálu, aby tak zůstaly zachovány i tehdy, když už originál podlehl svému osudu.

Primitivní stupeň kultury nutí lid, aby užíval primitivních materiálů, jež mu nekladou svými technickými vlastnostmi při zpracování obtíží. Přirozeně, že dřevo mělo přednost při této volbě; je podajné, poměrně lehké, dobře isoluje, je laciné svým množstvím, nevyžaduje komplikovaných konstrukcí při pře-krývání prostorů a dovoluje, aby se v něm uplatnily všechny umělecké schopnosti, jež lid má, tedy zejména dekorativnost.

Tím pak, že kostelní stavby kladly při svém vzniku značný nárok na hodnotu uměleckou a delší trvání, než architektura užitková, vynutily si zvlášť dokonalých konstrukcí a pečlivého provedení, s jakým se u staveb rázu profáního zřídka v těchto krajích shledáváme.

Příčiny dnešního úpadku smyslu pro- dřevěnou konstrukci jsou mnohé. Vedle dosti vysoké ceny dřeva, způsobené zejména jeho vývozem a, vedle možnosti snazšího transportu kamenného materiálu hrají tu úlohu zejména špatné její vlastnosti, snadná zápalnost a malá odolnost proti hnilobě. Dnešní stav cerkve často sám vybízí k volbě jiného materiálu a je tak stavebníkovi mementem, takže ke konstrukci dřevěné se odhodláva buď jen v případě nejkrajnější nutností (Hutky, zničené válkou), nebo tehdy, jde-li o přestavby nebo provisoria. Tyto důvody bývají často tak silné, že i na cerkvích jinak dobře zachovaných nahrazuje se šindel plechovou krytinou, takže nemálo trpí malebnost a půvab vnějšího pohledu.

Při studiu dějin architektury často shledáváme, že formy dřevěné konstrukce, jíž původně bylo používáno, přenesly se později, kdy vyspělejší kultura počala užívat za stavební materiál kamene, do něho. U našich cerkví shledáváme se s něčím analogickým, avšak v opaku: nacházíme vlivy „murované" architektury na dřevěnou. Jak často, zejména při imitacích kleneb, dochází tím ke zkomoleninám tvaru i konstrukce, dovolím si poukázati později.

Srubová stavba je u většiny cerkví oddělena od země nízkou podezdívkou z kamene. Ta, sledujíc celý obvod půdorysu, vyrovnává výškové rozdíly terénu a isoluje stavbu proti zemní vlhkosti; bývá provedena z lomového zdiva, buď