germarrun (nové švýlc. germerea), ale středohornoně-mečký zdánlivě pravidelný útvar g e r m e r a vedie toho taiké tvar úplně 'ke známému vzoru (na př. k i r e m i r e) přizpůsobený g e r r e m e r r e; Hildebrand (v Grimmově slovníku pod k u r e n) upozorňuje na to., že čemeřice uzdravuje od všelikého' bláznovství! Slovo Kram a n z, -en, užívané zejména v 16. stol., které vzniklo podle všeho z ŕranc. gran d m e r c i a znamená „příliš zdvořilé chovaní, poklonkovaní", přetvořilo se v brémskom podřečí ve vazbu kränz i-m a n z i-m a k e n; a vedle jednoduchého, na př. švýc. krusi (krůsi) „směs" jest složité švýc. krusi mu si, krau si m aus i „míchané jídlo, galimatiáš", jemuž se rovná nizoněmecké k r u s e-m u s i „práce do sebe zapletená, pestrá směs", kdežto krause mause v dětské mluvě a v řeči milenců, doložené už v 16. stol., jest interj ekcionální zvolání, hrozím-li někomu lehtáním (kräuseln — šimrati); k tomu jsou zdrobneliny ein Krauserlein Mauserlein (taktéž ze 16. stol.), ale také tru s er le m userie (u FiScharta, Gar-gantua; obé bylo lichotkou pro milenku, neboť ikrüsele samo je „mladá husička" a musel e „myška, milenka"). Zajímavé jest, že tolikéž angličtina má spojení tohoto typu crawl ѳу m a w 1 e y „nevolno, zle", a že slovenština chová citoslovce kru ta met a (kru t am a t a) „Mischmasch, míchanice", jemuž dnes už nikdo nerozumí, ačkoli ovšem lze v něm hledati názvuk na k r o u t i t i a masti nebo m e t a t i nebo dokonce m ú t i t i (k r u t a m u t a ?) .14)

Ještě jeden útvar k + m-ový měj zde místo, totiž nemecké K u dďe 1-m u d d e 1, s nímž je souběžné dánske kutte.'l-m uttel, oboje s význ. „matenice, pletenice, zmatek". Je to zajisté zase spřežka zvukodobná, v jejíchž druhých slabikách se nám objevuje vlastně skupina -dl-, tedy 'skupina lifcividová. Samo kuddel (kut tel), kůddel nebo k o ttrel (köttel) značí „lejno" (Zvláště na Rýně mu se kotel „Mäusedreck"), nebo je souznačné s h u d e 1 (h a d e 1), h u d e r a h a d e r „cár", anebo se řadí k slovu1 Kut t e l(;f 1 e c k), v němž se shledává kolektivní kute m. „vnitřnosti". Struktura onomatopoická je však zjevná a působivá tak, že výraz přeiel i do češtiny k u d 1-mudl, dokonce s běžným předráženým s~: škudl-mudl „směs", slovo, jehož věrohodný 'svědek slyšel mě právě v této podobě před lety Užívati při vaření povidel. Na dosti tuhý, byť více spodní život v češtině lze Usouditi z toho, že místo běžného