str. 13
názvu jídíla ku c moc h (původně a'si německé gut(e)s () ('e) -mach „pohoda, dobrá nálada"), placky to udělané z brambor a černé mouky nebo podobně (srov. Kott 1, 837a a 'j.), dostavuje se útvar velice příznačný pro zálibu zvukodobnou stále živou: kudlmoch! V angličtině konečně je odchylka v začáteční souhlásce: hudd 1 e-mudd 1 e „v davu, v hromadě se ztra-titi atp." —
Po dlouhé řadě dokladů germánských bude jistě nápadná chudoba jazyků rom ánsk ých, alespoň, co se našich typů týče (viz však doleji). Troufám :si však zařaditi sem italské ciurma, nikoli ve význ. „všichni veslaři galeje atp.", kdež ety-mon — řecké хіХзиа-іа > * c(l)usma,-* c(l)úrma > c hurma > it. ciurma — je dávno známo, nýbrž druhý záMad c i u r m-, k němuž uspokojivý výklad dosud podán nebyl. Míním slova: sloveso ciur m ar e s význ, „kouzelnými nápoji očarovat!, za-bezpečiti proti nástrahám a ranám (něm. feien)", ale také „ošá-liti, ošiditi", dále příslušná podstatná jména ciurmatore (ciur m ad o re) „kouzelník; šejdíř" a dnes zastarale c i urin e r i a „šejdířství, podvod". Nepřichází-li tu maně na mysl, že základ ten a zejména poslední útvar vznikl asi poitalštěním původního kur mur- (š u r m u r-), anebo že onen základ kur m- (š u r im.-) sám nutno co do podoby klásti na roveň zkrácenému tyrolskému s c h u r m a nizozemskému s e h o r e m, tak jak jsme je nahoře na str. 8 až 9 poznali, arci ť s významem naprosto kouzelnickým i tehdy, kdy se ještě na čáry věřilo, i tenkrát, když se z čarodějů vyklubávali sprostí podvodníci ?
Velice důležité místo zaujímají v naší otázce nakonee doklady p e r s k é (a p er sk o t u r e e k é). Typus š u r y-m u r y je tu zastoupen15) v perštině buď jako š ú r-u-m ú r nebo š ú r-m ú r, a to v tomto dvojím významu: 1. infelix et invalidus, quo> di-cendi genere homo invalidus, ignobilis aut res vilis significari solet [„buď člověk neslavný, slabý, nemocný a nešťastný, anebo věc laciná a bezcenná"], 2. confusio, tumultus,, turbae [tedy zmatek, vřava, zástupy].. Slovo š ú r samo jeví při tom mimo konkretni význam „mravenec, parva formica" několikero odstínů abstraktních, zejména 1. solitudo [samota, opuštěnost];
2. confusio, perturbatio, tumultus, turbae, aerumna, calamitas [zase tedy zmatek, vřava, ale také 'soužení a trampota, pohroma];
3. mala sors [neblahý osud]. Z tureckých slovníků jest toliko u Zenkera zaznamenáno šůr-můr „Verwirrung", slovo přejaté ovšem z perštiny a náležející spíše do mluvy vyšší a ne do lidové.
15) Za údaje o perských a tureckých slovech a, věcech děkuji skorém vesměs rp. kol. Janu Rypkovi. jenž mi s nevšední ochotou shledával doklady sem patřící; na první stopu mě tu ovšem uvedl po letech Jung-maraiův slovník, který pod šury mury cituje z Jahrbücher 'der Liter. 1830 (bez udání svazku 52.), str. 26 (2015): perské šurinlur, res agitata nullius momenti; austriac. Schur i mur i.