Perština (turečtina) má však i zástupce typu ch -f m-ového se skupinou souhláskovou -rd- uprostřed obou slov; začínáme tedy již zde souvislý výklad o těchto typech. V perštině se vyškytá churdä-murdä ve význ. 1. oommiiiutus [rozdrobený], 2. per-versus, confusus [převrácený, zmatený]. Vullers, Lex. persico-latinum s. v. uvádí tu původní znění perského slovníku Burhán-i qátľ: r í z ä-r í z ä u z í r u-z ä-b ä r š u d ä, což znamená doslovně „rozkouskovaný" a „dolů nahoru se sťavší", t. j. „páté přes deváté'". Naproti tomu kratší tvary perské churd-murd a c h u r d-u-m u r d jeví jenom jediný odstín významový: res exiguae, minutae [věci nepatrné, malé]. Samo c hurd ä značí „res quaevis minuta; věc nejakým způsobem nepatrná", samo c hurd „parvus, paucus, exiguus; malý i co do množství". Samo mur d ä i mur d znamená sice „zemřelý", avšak tomu se nepřikládá zde váhy, nýbrž se to pokládá za pouhý rým (bez alliterace),15a) i uvádějí se paralely německé: Handel und Wandel, Knall u. Fall, anglické; tag-rag, f id dl e-faddlc, f iggle-łf ag gl e „neslušné chovaní" a j. Totéž se shledává při hořejšílm šúr-u-oiúr. Domácí gramatikové znají velmi dobře tento zjev a jmenují jej itbá', t. j. „a succession of similar sounding words, as t a g-r a g, etc., which, separately, may oř not be in use or have mcanings" (Redhoulse). Jest to nejen v perštině, ale i v arabštině a turečtině velmi časté. Zde jest ovšem tento' zjev pojat co nejšíře a uváděny zvláště také typy a-ové, k nimž my jsme poukazovali jen příležitostně a které jsme hned od začátku nehodlali probírati soustavně; přes to je toto stanovisko orientálních jazykozpytců poučné a cenné a zasazuje i naši studii do širšího rámce, jejž bude možno jindy také po této stránce vyplnit.

Důležito konečně jest, že do turečtiny přešlo sice churd-murd i c h u r de-m u r d e, avšak jen ve význ. „en mille mor-ceaux; small ťhingis, triíles", c h u r d-u-m u r d „{uxpa «v-Ewtei'ieva, éiká. Tc p á y |j, а x a,", slovem, toliko ve významu „drobnosti". Avšak dokladů pro x+m-ový itbá' lze tam uslyšeti mnoho, na příklad kitáb-mitáb s význ. „kniha a podobné věci", a j. v., v perštině (Vullers) též t ä r t u-märt „kořist, lup; zmatený; zkažený, ztracený" a t ár u-már „naprosto zmatený, rozptýlený; ztracený" atp.

Náš přehled by nebyl úplný, kdybychom nepředvedli ještě ostatní typy s vnitro slovními skupinami -1 i k v i d o-vými. Jedním z nich, na nějž jsme se již odvolávali, je hurli b u r 1 i, užívané při líčení překotného srjěchu. ZvukoidObný původ je zřejmý v němčině ještě v mluvě obecné, ale i v lite-, raťuře od 2. pol. 18. stol., u Schinka „Marionettentheater" (1778):