prvém a Vyškov teprve na druhém místě co do množství vyrobeného toufarského nádobí. Je však poněkud nápadné, že Passy nezaznamenáva výrobu fajansí v Olomouci, ačkoliv mu neušly na př. ždánská nebo prostějovská (dva mistři, ročně 11.300 nádob), které jsou v poměru k olomoucké mnohem menší. Zaráží to tím více, že v jiném spise z téže přibližně doby, ve „Versuch über die Schiffbarmachung des Flusses March" oü J. AI. Hanke z Hakenštejna, vydaném roku 1796,85) je zase uvedena Olomouc na prvém místě, pak Bródek a Vyškov, kdežto Ždánice, Bučovice a Prostějov nikoliv. Praví se, že v těch prvních třech místech se vyrábí velmi mnoho fajansového nádobí. Tato trojice míst — s Olomoucí v čele — vyskytuje se opět v posudku o žádosti vranovské továrny na kameninu (z roku 1807) o udělení zemského privilegia.08) Fajansová produkce těchto míst je zde mnohem příznivěji posuzována než ždánská nebo bučovská. Přesnějších zpráv o výrobě olomoucké však doposud nemáme.

Uvážíme-li všechno, pak dojdeme k závěru, že v 18. století stál Vyškov na jednom z přednich míst. Přechodně byl jeho nebezpečným rivalem Brodek, jenž se také na čas vyšinul nad něj, úplně do popředí, avšak od 19. století patřilo vůdcovství ve výrobě fajansí na Moravě zcela jistě Vyškovu s jeho roční výrobou téměř 100.000 nádob.

Tab. XV. Národopisné sbírky Národního musea v Praze.

Čís. 1. Džbánek hruškovitého tvaru, baňatý s bedněným hrdlem. Bedněni má žluté pásky, modré pruhy a zelené tečky. Lom hrdla žlutý. Pod ním trojitý pruh (modrý, světležlutý a modrý), na kterémž náznaky květové provedeny v tmavohnědé barvě. K pruhu připojeny zavěšené hnědé drobné kvítky, oddělené žlutým čárkováním. Týž pruh opakován i dole. Vpředu na baňaté části 2 velké terčovité motivy květinové sdruženy (okolky žluté, náplně modré, středy zelené, žlutě obroubené). Mezi nimi 2 velké zelené listy rozevřeny s modrým květem zvonkovým, dole rovněž 2 modré květy. Po stranách po 1 rozevřeném modrém květu. Ucho má 3 bledězelené květové motivy. Fizl žlutý. Výška: 24 cm. Na nepolévaném dně černohnědá značka. Čís. inv. 1235. — Čís. 2. Džbán velký, baňatý, hruškovitého tvaru s bedněným hrdlem a s uchem, které má 3 velké zelené motivy květové. Na bednění žluté obruby, bledě modré proužky a světlé čárkování hnědé (na čárkách zelené tečky). Na hrdle mezi dvěma hnědými linkami pruh rozdělený na čtverce, které střídavě vyplněny jednak zelenou barvou a jednak žlutými kosočtverečky, překříženými hnědými úhlo-