Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 118

mistrů zde byl vždy větší než v tutéž dobu ve Vyškově. Bučovice však neměly tak příznivou polohu jako Vyškov a tím si vysvětlíme, proč na př. roční produkce 14 bučovských toufarů. činila koncem 18. století 15.300 kusů nádob,57), kdežto 6 toufar-ských mistrů vyškovských v tutéž dobu produkovalo ročně 22.600 nádob, tedy o 7300 kusů více. Kolem roku 1836 zde bylo ještě 13 toufaren, tedy o čtyři více než ve Vyškově.58) O jejich roční produkci však nemáme zpráv, nevíme tedy, zdali převyšovala vyškovskou, či stála-li za ní. Také Bučovice čile vyvážely, jejich vývoz se bral ponejvíce směrem do Uher a pronikal prý až do Turecka.59) Zajímavá zmínka o výrobě fajansí ve Vyškově a ve Ždánicích v době kolem roku 1729, tedy poměrně velmi záhy, je obsažena v listině B b 13/14 archivu raj-hradského kláštera.00) Rajhradský prelát požádal roku 1729 správce sladkovského panství Simona Antona Puttnerą, aby mu dal zhotoviti majolikový service. Puttner navštívil Vyškov a když zde, jak píše, nic hodícího se nenalezl, obrátil se do Ždánic a zde také dal service zhotoviti a to u ždánského toufarského mistra Františka Penkerta, syna již vpředu zmíněného Jakuba Penkerta, rovněž toufara ždánského. František Penkert ještě téhož roku hotový service dodal. Z této zprávy lze usoudit, že Ždánice měly v té době v osobě Františka Penkerta obzvláště dovedného toufara, jakého tenkráte ani ve Vyškově nebylo, když v jeho výrobcích nalezl zalíbení jednak správce sladkovského panství, jednak rajhradský prelát. Byla-li i ostatní výroba ve Ždánicích tak vyspělá, nelze prozatím říci. Koncem 18. století pracovalo se ve Ždánicích pouze ve čtyřech toufarnách61) a počátkem 19. století jen v jedné.62) Pak výroba rychle upadala, až zanikla úplně. V prvních desítiletích druhé polovice 18. století rozmohla se výroba fajansí také v Brodku u Nezamyslic, ležícím blízko Vyškova, též při zemské silnici.63) Podle zprávy, obsažené v Pas-syho spise „Kenntniss von Mähren" (1797)64) vyrábělo se v Brodku koncem 18. století ve čtyřech toufarnách ročně 37.200 kusů nádob, tedy víc než v kterémkoliv jiném místě, víc než v samotném Vyškově. Můžeme-li této zprávě věřiti — údaj Passyho. že koncem 18. století pracovalo ve Vyškově 6 mistrů, srovnává se se skutečností —, pak by v té době stál Brodek na


57) d'E l v e r t, n. uv. m. str. 492.
58) G. Wolný, „Mähren", II. str. 216. (Brno 1836.) 59) Tamtéž.
60) Mitteilungen d. Mähr. Gew. Mus., XVIII., 1900, str. 101. 61) d' E1 v e r t, n. uv. m. str. 492.
62) Protest cechu vyškov. toufarů proti přijeti Vincence Goldmanna ze Ždánic za mistra. (Listina v měst. archivu ve Vyškově.)
63) Viz mou studii „Výroba fajansí v Brodku u Nezamyslí c", Opava 1928.
64) Citováno podle ď E1 v e r t a n. uv. m. str. 492.

Předchozí   Následující