str. 162
čase přišel syn Miléťanův, ukázal značky, chtěl peníze, ale Glaukos odkladal rozhodnutí. Zalím se otázal věštírny delfské, smí-li křivě přisáhnouti a tím se zmocniti peněz. Pythie odpověděla, že křivopřísežníka stíhá bůh tak dlouho, až celý rod vyhyne. Glaukos prosí boha, aby mu odpustil slova nerozvážná, ale Pythie odpoví, že ten, kdo se odvážil zkoušeti boha, hřeší právě tak, jako kdyby .se dopustil činu. Vskutku také rod Glaukův vymřel. Prof. Klinger analysuje varianty této legendy, jež byly literárně fixovány mnohem později a vyslovuje ■domněnku, že jsou z pramene staršího než text Herodotův. Jde tu také o pověst lidovou.
;. Třetí legenda vypravuje o Amenokleovi,. který po bouři, jež zničila loďstvo Xerxovo, našel ohromné bohatství vyvržené vlnami mořskými, ale nemohl se radovati z pokladů, poněvadž nehodou ztratil děti. Klinger se pokouší uká-zati, že tato legenda náleží do typu povídek o pokladech, jež přinášejí neštěstí a podává varianty z lidového podání na př. Wuttke, Deutsch-Volksabergl. II., § 641, Dowojnu-Sylwestrowicz, Podania żmujdzkie II., 42, Kolberg, Lud I., 180—1, Federowski, Lud białor. II. 292 atd. jh.
Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde, 4. ročník (1931). Seš. 1.
časopis výborně redigovaný prof. drem G. Jungbauerem přináší v prvním čísle nového ročníku řadu příspěvků pestrého obsahu. Dr. K. Schneider: Hexenglauben und Zauberei in Ostböhmen. Podstatné vlastnosti lidu slezského, k němuž náleží také obyvatelstvo východních Čech, jsou mysticismus a racionalismus. Projevují se také v lidovém životě zejména v podání. Autor se pokouší vysvětliti vznik pověsti o Krakonošovi (Rübezahl) z dobové záliby v pověrách, báječných bytostech atd., hojně rozvité ve stol. XVI. a ХѴП. Při výkladech o povaze východočeského lidu by dobře posloužilo srovnání s tamějším lidem českým. — Franz Meissner: Altes Sprach-■g u t. Autor se přimlouvá, aby pracovníci, kteří se zabývají studiem starého materiálu listinného, vypisovali nářeční tvary a doplňovali tak látku k historické dialektologii. Podává počátek svých výpisků z oblasti panství vrchlab-. ského. — Rudolf Hruschka: Der Räuber Johann Georg Grasel in der Überlieferung und Sage. Materiálie z životopisu pověstného zbojníka (naroz. r. 1790), který v první třetině stol. XIX. znepokojoval Dolní Rakousy, jižní Čechy a jižní Moravu. — Franz J. Beranek: Ein Beitrag zur Frage des Volk s-G edächtnisses. Autor «>i <--"•-••• dějepisné vzpomínky své babičky a ukazuje, že by bylo třeba zaznamenávati tuto látku, aby bylo zřejmo, jak se dějiny zrcadlí v paměti lidové. Mělo by to význam i pro psychologii lidového podání. Z dalších příspěvku uvádím: Franziska Munory studuje staré rysy právní v selských svatebních obřadech jihomoravských, K. Horák studuje tance v německé oblasti kremnické, R. Zeisel zapsal v německé oblasti kolem Německého Pravna (Nitr.) pohádku o udatném vojákovi: Jest to variant povídky, podrobně rozebrané prof. Polívkou v Povíd. klads. II. 141 (34). Německý var. má rys velmi moderní: žena hejtmana zbojnického telefonuje o pomoc — přijede nových 12 zbojníků a voják je opět pobije. — Kromě těchto příspěvků obsahuje sešit drobnosti a také zprávu o postupu práce na velikém díle „Atlas der deutschen Volkskunde". Do konce r. 1930 došlo 1141 dotazníků vyplněných. V letech 1931—1933 bude rozesláno dalších šest dotazníků. jh.
Reklama.
|
|
