208

V. Tille:

kradené býky do hospody; druhý den tvrdí, že pomocí knih býky najde, dostane odměnu. Král ho povolá, i se ženou, nalézt ztracený prsten. Muž říká ženě, když sluhové — zloději prstene — nosí jídla, že to je první, druhý atd. Sluhové mu zaplatí, on dá prsten polknout slepici, tvrdí, že královna má příliš útlé prsty, ztratila prsten, když krmila drůbež.

19. Zlatohlávek (KHM č. 136), zmateně vyprávěný, s cizím úvodem. Chuďas loví ryby, vyloví diamant, dá jej na pec, král jede kolem, koupí kámen. Chuďas pošle synka vypůjčit mírku obilí od bohatého bratra, bratr odmítne. (Vypravěč nepochopil běžný motiv o mírce na měření peněz.) Boháč si pak marně chce vypůjčit od bývalého chuďasa peníze, navádí synka, aby otce okrádal, otec syna vyžene. Úvod připomíná část povídky 1001 noci o Hasanu provazníkovi (Weil III. s. 159). Tu teprv počíná povídka. Syn dostane v lese od víly hůlku; když zaklepe na skálu, zjeví se pán, splní mu každé přání (srvi č. 7 a č. 20). Slouží v královské zahradě, nosí princeznám kytice (starším měděné, pak stříbrné, pak zlaté, nejmladší stříbrnou, zlatou, démantovou). V neděli jezdí do kostela v stříbře, v zlatě, v démantech, nejmladší princezna ho pozve k obědu. Opije se, odevzdá v lese šat i koně, spí s prstenem princezny na prstě a s jejím šátkem na tváři, poznán, je svatba.

20. „Pervonto" (KHM č. 54a). Nejmladší z tří selských synů je hloupý, uteče před bitím do lesa,. víla mu dá prsten a sáček, přivolávající pána, jenž plní každé přání (srv. č. 7 a 19); vidí princeznu v zahradě, utrhne si jablko, souloží s princeznou. (Vypravěč zapomněl, že se to stalo vlivem sáčku.) Princezna má syna, král svolává muže, dá hochovi jablko: komu je podá, je otcem. Tak najde hlupáka, zavře ho a dceru též. Hlupák sáčkem živí ženu, vyzdobuje vězení. Král je v bedně s dítětem hodí do moře, bedna přistane, hlupák postaví palác, zvítězí nepoznán nad tchánem. Pozve všechny krále, podstrčí tchánovi ženin náramek, usvědčí ho z krádeže, pak mu odpustí.

21. Chytrá dívka (KHM č. 94). — Sedlák má němou dceru, pán mu uloží oloupat kámen. Dívka promluví, poradí otci, aby požádal pána označit místo, kde se kámen začíná loupat. Pán jí pošle len, napříst na sto pytlů příze, dívka mu pošlé rybí kost, aby z ní udělal stav. Pán pošle prosné zrno, aby jím nakrmila sto slepic, dívka mu pošle muší křídla, aby jí z nich udělal větrný mlýn. Pán si dívku vezme. Po pěti letech jedou kočárem, březí kobyla vrhne cestou hříbě, pán tvrdí, že hříbě vrhl kočár (vypravěč si není jist dějem). Paní nařídí lidem chytat ryby na písku a odpovědít pánu, že jim to nařídila. Pán jí řekne, že je hloupá, ona odpoví, že hloupý je on, když tvrdí, že vůz měl hříbě. Pán ji vyžene, dovolí, aby si vzala co má nejraději, žena ho opije a odveze — smíření.

22. Princezna v kryptě (KHM č. 219). — Princezna zemře, je pochována v kostele, dvacet let trhá denně stráž. Jdou hlídat její bratří, první i druhý jsou sežráni, (nikdo ne-v