věděl, kdo žere ty stráže). Nejmladší princ nesmí jít na stráž, je určen za něho mladý voják. Pláče, potká cestou žebračku, žebrácká mu dá knihu, aby se z ní modlil u dveří a šaty zavěsil na pušku. Princezna roztrhá šat, vojáka nenajde. Druhý den pošle žebrácká vojáka na kazatelnu,, má skočit do princezniny rakve a nepustit ji tam dřív, dokud neudělá kříž. Princezna poslechne, zbělí, modlí se s ním u oltáře. Svatba.

23. Zloděj - mistr (KHM č. 192). — Pán pošle ševci kravskou kůži, aby mu ušil boty, švec suší kůži na plotě, učí se na ní krást. Pán ho vidí z okna, uloží mu, ukrást z jeho špýcharu měřici pšenice. Švec navrtá stěnu špýcharu vzadu, pšenice se mu sype. Pán mu uloží, ukrást koně, švec jde jako kněz se soudkem kořalky k strážím, hlídači se opijí. Pán nařídí, aby ukradl jeho choti prsten. Švec postaví v noci k pánovu oknu mrtvého' ze hřbitova, vleze v ložnici pod postel. Pán střelí po zloději, jcle ven. Švec lehne k paní, vyžádá si jeho* hlasem prsten, prchne.

24. Kouzelné dary od Větru (kyj), (KHM č. 36). — Chuďasovi rozmete vítr mírku mouky, žena ho pošle za zlodějem. Najde Vítr v lese na stromě. Vítr mu dá servít, dávající jídla; žid krčmář mu servít vymění. Po> druhé dostane od Větru bochník, jenž, když je nakrojen, zas je celý, žid mu jej vyměni. Po třetí dostane jehně, vytřásající dukáty, po čtvrté dvě hole, jimiž donutí žida, vrátit vyměněné věci.

25. (Latinsky.) Hloupádcera. Nerozumí souloži, z toho zmatky s otcem i s mužem.

26. Unibos (prorok) (KHM č. 61). — Selka má starého muže, dva kněze milence. Sedlák odjede, žebrák prosí o nocleh, je vyhnán a vyleze na půdu. Přijde jeden kněz, selka dá do pece husy, chleby, lahve vína; hodují, kněz se svleče. V tom klepe druhý kněz; první se schová do bedny v předsíni, plné sazí. S druhým knězem totéž; když klepe sedlák, vleze druhý kněz za prvním. Selka dá sedlákovi brambory se zelím. Žebrák na hůře kašle, sedlák ho zavolá, hostí. Žebrák má kůži, která vrže, když ji stiskne pod ramenem: říká jí věštkyně. Objevuje její pomocí husy, chléb, víno; pak radí sedlákovi, aby šel s tou bednou sazí do města a vyvolával, že ukazuje za peníze dva čerty. Sedlák koupí kůži, druhý den v městě vypustí kněze jako čerty.

27. Odnož Aladdínovy lampy (KHM č. 97). — Pán si vezme ševcova hocha za sluhu, vede ho do hor, kde je propadlé město. Dá mu růži, která dává všecko tomu, kdo jí zatřese, pošle ho do jeskyně, kde leží v rakvi král. Hoch mu má vzít prsten z palce a rychle vrátit, Hoch jde zahradou, nabere ovoce z drahokamů, vezme králi prsten a náramky, ale pak usne. Probudí se, zatřese náhodou růží, šest pánů jej vyvede na zem. Hoch otočí prstenem, tři pánové mu dají koně a šaty. Jde k otci, pošle ho s ovocem z podsvětí ke králi, požádat o princeznu, po druhé ho pošle s náramky. Pak jede na zlatém koni,