str. 215
Knihy tyto, mající vesměs předchozí censuru, byly povoleny s podotknutím, že neobsahují nic neslušného (unanständiges). Některé z nich byly uznány i za užitečné a bylo vyslovení se strany censorů i přání, aby byly obecním úřadům doporučeny. Mohly býti tudíž, ovšem s povolením censury, i přetiskovány; ostatně vyšly všechny s povolením censury.
Zapovězeny byly zcela: Bohabojná kuchařka (č. 14) a Dvě kroniky o Jovianovi (č. 21). U ostatních měly býti provedeny různé škrty, změny a opravy. Všimněme si nyní blíže některých těchto posudků.
Při Milostivém vyobrazení, jež mělo cenš. povolení z r. 1782, shledány některé závadné výrazy jako hned v názvu samém" Milostiplné vyobrazení a ohavná figura; dále na str. mílostíplný obraz, což se opakuje na str. 4 a 5, kteréžto výrazy jsou proti usnesení tildentského koncilu, který uctívání obrazu svatých zakazuje. Proto nesmí býti v budoucnu bez provedeni ■oprav vytištěn. Ohavné rytinky musí býti v českém i německém vydání bezpodmínečně vynechány. Proti celkovému obsahu není námitek. Po provedení oprav znovu povoleno.
„Hora Kalvárská" vyšla r. 1786 s povolením král. censury,1) ale Dobrovský měl proti ní přece několik námitek. Závadnými (anstössige) se mu zdály: lorentanská litanie, jež prý musí býti ze všech modlitebních knih na příště vypuštěna, protože orientální záplava obrazů a srovnání je nejen odporná, ale i naprosto neschonná, aby vyvolala náboženské pocity. Ostatně
1) Hora K. Mit Bewilligung der k. k. Censur. Doch finde ich zu erinnern, daß darinn folgende anstößige Stücke enthalten sind: 1. die lauretanischö Litanei, welche billig in allen künftig zu druckenden Betbüchern wegbleiben sollte, weil der orientalische Schwulst von Bildern und Vergleichungen lúcht nur ekelhaft, sondern zur Erweckung religiöser Gefühle ganz unschicklich ist, weil ferner diese Litanei von der Kirche nie approbiret worden, ja so gar eine offenbare Ketzerei wider die heil. Schrift u. das Allgern. Apoštol. Glaubensbekenntnis darin enthalten ist, nähmlich die Worte: Mutter des Schöpfers, d. i. Gottes, worauf .dann erst folget: Mutter des Erlösers, d. i. Christi. Der erste Ausdruck kann von keinem kathol. Theologen gutgeheißen, sondern muß schlechterdings als eine wahre Ketzerei verworfen werden. 2. Der Ausdruck: Litanei zur lauretanischen Mutter Gottes welcher wider das Goncil v. Trident streitet, wonach man keinen Unterschied nach den verschiedenen Bildern machen darf. 3. Das Gebet an die heil. Rosalia, worin ein ganz falsches Wunder, daß nämlich ihr Leib ins Eis eingefroren einige hundert Jahre so erhalten worden sey. 4. Die Gebete der heil. Brigitta, welche zwar an sich nicht zu verwerfen sind, allein, damit das Volk in der irrigen Meinung von einer besonderen Kraft dieser Gebete nicht bestärkt werde, unter dem Titel: Gebete der heil. Brigitta nicht können geduldet werden. Sonst mögen sie als nützliche Erinnerungen an das Leiden Christi noch einem Platz in einem Gebetbuch verdienen. Wenn also dieses Büchlein, welches erst im J. 1786 die Censur erhielt, des Guten wegen; so darin zu finden, allenfalls noch zu verkaufen erlaubt wird, wie ich dafür halte, so soll es, ohne besondere neue Censur, nicht wieder gedrukt werden. Podobne se horlilo i jinde proti podobným pověrečným výstřelkům. Srv. Allgem. Lit. Zeitung 1798, č. 239, al. 290, kde .je ostrá kritika modliteb k pěti ranám Kristovým, k sv. krvi, k sv. kříži, k sv. Mechtildě, k Panně Marii jako k hvězdě nebes při moru a p.
|
|
