str. 216
nebyla tato litanie církví nijkdy schválena a obsahuje dokonce veřejné kacířství proti Písmu sv. a proti Apošt. vyznání víry, jak svědčí výrazy: matka stvořitele, t. j. Boha otce, načež ná:lo-duje teprve výraz: matka Spasitele. Prvý výraz musí problásiti každý teolog za veřejné kacířství (Maria, matka stvořitele, t. j. Boha). Nepřípustnou jest i litanie k loretánské Matce Boži, neboť koncil tridentský zapovídá činiti rozdíly mezi jednotlivými obrazy. Modlitba k sv. Rosalii musí proto vypadnouti, poněvadž se tu mluví o falešném zázraku, že totiž její tělo zamrzlo v ledě a zachovalo se neporušené po několik století. 1 modlitby k sv. Brigitě musí býti opraveny, neboť nelze připustiti, aby se snad lid domníval, že mají modlitby k té neb oné světici větší moci než jiné.1) Podle dekretu z 10. VII. 1786, zaslaného do Tábora, bylo nařízeno, že musí býti Nebeklíč úplně podle censur-ních pokynů opraven a seškrtán, zvláště 2. tit. list a str. 97 a vynechány zcela str. 133, 136, 143 a 144.
Velikou nelibost censorů vzbudila modlitební kniha: Pět červených korálů. Úsudek jejich o vydání Turečkově v Litomyšli a Hilgartnrově v Jindř. Hradci zněl stejně. Dobrovský napsal, že obsahují většinou hloupé, nesmyslné a mrazivé věci a Procházka šel ještě dále: musela by prý se celá kniha se-škrtati, poněvadž srší pověrou a hloupostí.
O německé mešní knížce: Eine andächtige Weise, das Amt der heil. Messe (Kleines Messbüchlein) z roku 1780, v 18°, platí totéž, co o Hoře kalvarské. Loretánská litanie musí býti vynechána; modlitby k sv. Šebestiánovi, k sv. Rosalii a k Janu Nepomuckému pak musí býti opraveny. Z milosti povolen výprodej knihy, ale nový přetisk zakázán. Teprve, když by byly provedeny všechny opravy a vynecháno na tit. listě, že je kniha censurována od převora dominikánů v Retzu, mohla by býti předložena k nové censuře.
V knížce jesuity Frant. Peikerta, Christliche Andachtsübungen, b. m. i r., bylo žádáno taktéž několik oprav, došlo-li by k novému vydání. Censor žádá výslovně, aby se uváděl na titulních listech rok vydání, aby patisk nebo přetisk nebyl tak snadný. Odstraněn musí býti andělský růženec jakožto hloupý výmysl mnišský (läppische Mönchsempfindung), třikrát Zdrávas, které prý se zjevilo sv. Mechtildě (str. 175), milostná ruka Jana (str. 185), zázraky činící vysvoboditel (str. 206) a formula votiva. Jsou to kusy, které se s čistým katolicismem nesrovnávají. Připojené náboženské cvičení, křížová cesta, dosažení odpustků V Jerusalemě a p. nemohou býti bez oprav propuštěny; podobně i modlitba za duši v očistci: nutno se modliti za všechny duše, a nikoli jen za jednu.2)
1) Arch. min. vnitra, Puhl. 115/13/62/3, č. 16751/1332 z 11. VII. 1786.
2) Srv. dvorní nařízení z 26. V. 1787: v kalendářích, breviářích, direk-tářích, modlitebních knihách a v normálním katechismu, kdyby byl znovu vytištěn, má se vynechati zmínka o odpustcích vůbec, tedy i takových, jež se vztahovaly na duše v očistci.