Lidové obyčeje hospodářské.

Takového motivu není v obyčejích jihoslovanských, kde v některých krajích, jmenovitě ve východním Srbsku, zabíjí se kohout přímo za příležitosti setí tak, aby jeho krev skropila pšenici, určenou k vysetí. V Lužnici a Nišavě zachovává se zvyk tak, že se kohout zařízne nad hromadou pšenice nebo se krev z jeho hlavy nechá kapati na zrní, anebo se případně hlava zahrabe v poli do první jeho brázdy, maso kohouta pak se připraví k obědu. Bližší důvody obyčeje nejsou udány.11)

Nelze však spouštěti se zřetele, že krev bývá pokládána i za prostředek positivně působící a to téměř ve větším díle případů.

Krev sama jest nadána mocí, orenda člověka; bývá pokládána za nositelku života, neboť s ní uniká život a v ní tedy hledá se princip života. V krvi nejúplněji jsou obsaženy životní schopnosti člověka a proto s krví mohou přejiti na nového nositele. Proto s krví může síla a statečnost přejiti na toho, kdo se krve zemřelého napije, a barbarský ten obyčej jest vlastní nejen primitivům a krutostí proslulým domorodcům Ameriky, nýbrž i v západní Evropě v XVII. století byl zachycen názorný jeho doklad: když r. 1632 vévoda Montmo-rency byl v Toulousů popraven, vojáci pili jeho krev, aby nabyli jeho statečnosti.12)

V agrárních ritech počítá se též s positivním účinkem krve a některé obyčeje poskytují svědectví o tom, když krev zvířat anebo i lidí musí skropit půdu polí nebo zrní připravené k setbě. Prameny vypravují zvláště o krvavých obřadech indických Gondů a severoamerických Indiánů, při kterých lidské oběti byly roztrhány, aby krvavé kousky jejich těla mohly býti zahrabány do polí anebo aby jejich krev byla prolita nad mladým osením.13) Vlastní působivost krve splývá tu však s jiným důležitým motivem, s motivem oběti božstvům nebo démonům, neboť krvavé oběti jsoo utracovány v žertvu bohům, aby byli nakloněni lidem a jejich práci. Obětem a jejich součástem dostává se tím posvěcení a záleží pak na náboženských názorech obyvatelstva, který moment nabývá v obyčejích vrchu, zda důvěra v zasáhnutí bohů anebo v moc obětovaných objektů.

Kromě krve a kostí rozsévač používá ještě i jiných součástí