záznamy německé, podle nichž stačí zavěsiti jedinou housenku v komíně, aby všechny po ní uschly, nebo se má několik na-sbírati do starého střevíce a položití do koleje, aby byly přejety, čímž se i ostatní s pole odstraní.14) Složitější předpis zapsal Begovič u Srbochorvatů, který doporučuje na „mladu nedjelu" před východem slunce uvázat housenku na černou nit, druhý konec pak přivázati chlapci na pravý prst nohy, aby ji odvlékl s pole na mez; tam ji má zanechati a utéci, čímž zbaví pole i ostatních housenek, které zmizí.15) Táž představa, učící, kterak jedinec může odvésti všechny své druhy za sebou, přivádí i k prostředkům proti domácímu hmyzu, na př. k častěji doloženému zvyku hoditi švába do hrobu za rakví, aby i ostatní doma vyhynuli, táž představa vede pak i k podobným opatřením, kterak zničiti plevel a obtížné bodláky v poli. Na př. v okolí Pernštýna zapsán byl prostředek proti bodláčí, radící, aby hospodář nahý přede dnem usekl tři bodláky na poli, neboť pak se všechny ostatní vytratí.16) Kdo má snětivé žito, má tři snětivé klasy zavěsiti do capouchu, čímž způsobí, že sněť nebude obilí špiniti.17) Podle složitějšího předpisu, třebaže méně jasného, zahání hospodář ptáky s pole tím způsobem, že s každého pole ukousne klas, drží jej v ústech a pak zahrabe na místě, kde není obilí, čímž zavede ptáky s pole na ono místo, kde klasy zakopal.18) Anebo stačí zakopati jeden bodlák vrcholkem dolů a kořenem nahoru, aby žádné bodláčí v poli více nerostlo, nýbrž naopak hynulo, a to v předvečer sv. Jana, aby účinek byl jistější.19)

Právě tak jako se může hospodář zbaviti nepříjemného hmyzu a plevele tím, že vyhubí částečku nebo několik jedinců, stejně tak může, podle víry lidu, získali i příznivé podmínky pro své pole a nabyti úrody, přenese-li naň objekty, které obsahují plodivé schopnosti, anebo donese-li předměty, které tvoří částečku celé úrody. A stejně jako se hospodář obává, aby půjčením semene nevydal zároveň úrody své cizímu, který by tím, že si přivlastnil dílek jeho setby, nabyl moci nad jeho sklizní, právě tak může sám naopak rozmnožiti svoji vlastní sklizeň tím, že se zmocní částečky cizího majetku a přenese ji na své pole. Jestliže v zákazu dáti ze svého zrna jevila se obava před odnětím úrody, opačně tatáž zásada projevuje se i positivně k vlastnímu prospěchu, když schválně přenesen je dílek z cizího majetku, aby se ho použilo k vlastnímu užitku.

Mezi lidem je vžita víra, že lze přenášeti úrodu s pole, že je možné odnésti ji s jednoho pole a přenésti ji na jiné, a využívají jí nejen čarodějnice, aby zvýšily svoji sklizeň a ode-