Kladské pov. I, 152). Někdy nemají tito psi — kteří se popisují jako zakletí duchové — vůbec žádných jmen (Podkrkonoší záp. 96, č. 39).

Bratří, kteří se hádají o kouzelné předměty a otcovské dědictví, jsou čerti, kteří se tak hádají již 500 let; hádají se o neviditelný plášť, boty, kalhoty, které chrání před velkým vedrem, a kouzelný pás (Súpis II, 137); pod ib. 141; Sb. mus. spol. slov. XVIII, 82, č. 35. Na Moravě tři obři (Kulda II, 216), jinak jen bratří (ib. I, 195).

Doklady k této látce snesli: Cosquin ve svých Contes popu-laires de Lorraine v prvním svazku na str. 180 a n. k č. 16, Chauvin v Bibliographie arabe v sedmém svazku str. 143 k číslům 416—417, a Bolte s Polívkou v prvním svazku poznámek k pohádkám bratří Grimmů, k čís. 40. „Der Räuberbräutigam", Polívka doplnil slovanskou literaturu v poznámkách ke Kubínovým povídkám z Podkrkonoší: v prvním svazku k č. 115 a 157, v druhém k č. 93 a 217.

Bolte rozeznal dva druhy této látky: povídky shodné s pohádkou bratří Grimmů a povídky s úvodem, v němž dívka prokazuje svou statečnost, popudí tím na sebe lupiče. Nejstarší zmínku nalezl v Anglii, v Shakespearově „Mnoho křiku pro nic", kde Benedikt hned na počátku naráží na starou povídku, v které prozrazený lupič odpovídá stereotypně nevěstě, vypravující co zažila v jeho sídle. V Anglii našel také nejstarší tisk z r. 1790 „Mr Fox" od Blakewaye v Malones Variorum Shakespeare, častěji přetiskovaný. Ostatní Boltem^a Polívkou sebrané texty jsou z devatenáctého století, jediný mimoevropský v Indii, z podání, zapsaného v nové době. České texty, sebrané Polívkou, jež se mi podařilo doplnit několika novými, jsou nejhojnější.

Téměř třicet zápisů je z Německa, o málo méně z Ruska, přes deset z Dánska, srbochorvátskych osm, italských šest, francouzsky a švédsky po pěti, ostatní se vyskytují v různých řečech ojediněle. Statistika je ovšem naprosto nespolehlivá; záleží na výběru sběratelů a jiných vnějších okolnostech. Bolte neuvádí výslovně žádný text, který by považoval za literární výtvor.

Z českých povídek vysvítá, že naše lidové podání této látky je hodně odvislé od tištěných pramenů, i když ty tištěné prameny ještě neznáme přímo. Chci ukázat, pomíjeje srovnávání všech podrobností, jak jisté skupiny textů mají společný podklad a jiné jsou osamoceny, patříce patrně k jiným skupinám, v češtině jinak nezastou-peným.

Blažek v druhém svazku Pověstí a památek z Chrudimská, v dodatcích na stránce 16. vypravuje obsah tisku: „Píseň o velkém příběhu na bavorském pomezí 1846." Do mlýna u Klenci leze sedm