ní, aby mu přinesla na důkaz lásky kost ze hřbitova. Kačenka najde na hřbitově koně lupičů s nákladem. Lupič přijde pak jako řezník, vyláká Kačenku na procházku, lupiči na ni číhají; ale před dívkou se otevře zamčená kaple sv. Jana a zas se za ní zamkne. (Srv. Přikryl 1895 s. 247). Řezník přijde znovu na námluvy, sedlák oznámí vše soudními radovi. Soudní rada se převleče za žebráka Smrtinku, obdivuje ženichovu pistol, pak z ní vystřelí a dá zatknout lupiče.

Přikryl ve sbírce 1895 s. 345. a s. 426 má dvě povídky, které převzaly úvod ze strašidelných příběhů o nočních návštěvách na hřbitově, často končících tragicky. Přástky neb dračky nahrazují úvod o krámu neb o hostinci.

První povídku patrně slepil Přikryl sám z několika dějů a sám také ji podle svého zvyku lokalisoval do svého kraje. Fojtova Anička na přástkách u Fojtů v Blažících prokáže svou odvahu tím, že jde do kostnice pro kukaň, do které slepice zanášela vejce. Přivede ze hřbitova koně s nákladem věcí, uloupených kostelu. Lupič přijde k muzice jako kupcův syn z Lipníka, veze Aničku kočárem, Anička v lese ho pozná, prchne, skryje se v lípě. Ráno si vymění s babou šaty, vrátí se domů. (Srv. V. Popelka č. 4. a.) — Fojt prodá statek, koupí hospodu mezi dvěma Jičíny. Hejtman lupičů přiveze do hospody v bečkách lupiče, Anička se schová do sklepa a postíná lupiče, když lezou oknem; posledního raní. — Otec prodá hospodu, koupí mlýn v Místku. Lupiči pošlou bývalého stárka do mlýna sloužit, Anička si chce stárka vzít, ale vyslechne jeho hovor s lupiči a dá je schytat. (Lupiči v bečkách jsou slabá ozvěna z Alibaby.)

Druhá povídka počíná také na přástkách: chudé děvče dojde sousedce pro slepici zaběhlou na hřbitov, sebere šat u otevřeného hrobu, duch klepe, žádá šat zpět, a když dívka šat vrátí, je duch vysvobozen. Dívka najde na hřbitově koně s nákladem uloupeného kostelního náčiní. Lupič přijde na hody jako mlynář, veze dívku k sobě v kočáře. Dívka v lese vyskočí z kočáru, skryje se, v noci navštíví zámek lupičů. Skryje se v posledním pokoji, kde je špalek, do jámy mrtvol, zalétne k ní prst umučené princezny. Lupiči jdou číhat na knížete, dívka je předběhne, varuje knížete. Následuje hostina, vypravování o snu, důkaz prstem.

Několik zlomků počíná přástkami neb dračkami, ale nemluví o ženichovi lupiči: Bayer 1874 I. č. 24. Chudá holka o přástkách jde k šibenici, najde koně lupičů, druhou noc zas, třetí noc vyslechne lupiče, jak se chystají na starostu, varuje starostu. V druhém svazku téže sbírky č. 3. Přijde zbojník na přástky první večer jako vesničanka, druhý jako paní, najme, dívku do služby, dívka má přijít do lesní chalupy. Jde s kamarádkou, vejde sama, vleze pod postel. Lupiči umučí ženu, její prsten padne pod postel, dívka uteče, usvědčí lupiče, dostane peníze lupičů, vezme si milého. V Národopisném Věstníku r. 1907 zapsal J. Horák (s. 277.) povídku o Kačence, která o dračkách, ač varována, jde pro třísku z šibenice. Najdou ji ráno u šibenice mrtvou, potrhanou. Její duch klepe na okno, žádá o pla-