„Malama". Od r. 1892 do r. 1900 byl jsem často v Žitomirském okrese a tam jsem slyšel výrazy podobné, jako: to bylo zrovna o „Malamě", oslavovali jsme tehdy právě „Malamu". Velmi často slyšel jsem také nominativ „Malama". Informace, které mině: poskytli Volyňané, v Praze meškající, potvrzují, že náš obyčej nazývá se tam často „Malama". Myslím tedy, že dříve zněl název „Malama", nikoliv „Malamaj". K tomuto přesvědčení došel jsem následujícími podrobnostmi: v Poltavském a Kyjevském kraji existovaly před Revolucí velmi staré šlechtické rody Malamů.. Jméno to psalo se přesně „Malama". Připouštím, že právě toto jméno rodové a „Malama" jakožto název našeho obyčeje mohou býti jmény zcela identickými a mohly oiznačovati symbol zářivého slunce i jméno vynikajícího muže, zakladatele rodu. Nepopiratelné stáří tohoto rodu svědčí o tom, že náš obyčej se kdysi jmenoval Malama, nikoliv Malamaj. Pozoruhodné je pak, že Kyjevská Akademie Věd morfologicky zařadila toto slovo, jak se zdá, k jazykům aglutinativním, hledajíc jeho- význam v jazyku kirgizském. Okolnost ta jest sama o sobě velmi zajímavá, neboť vyvolává dojem, že v zapadlé Volyni, a možná že i v jiných zapadlých místech (na př. v Karpatech) mohla se zachovati i jiná. slova, nepatřící dokonce k jazykům indoevropským, nýbrž k nějakým jazykům starším.

Při této příležitosti musím vzpomenouti článku pí dr. M. Ste-fănescu „Kalyta u Rumunů", otištěného' v „Národopisném Věstníku!' r. XXIII., str. 145. Den „Čtyřiceti Svatých" 9. března oslavuje se na Ukrajině stejně jako v Rumunsku tím, že se pekou t. zv. „kaiači", t. j. chleby, zdobené týmiž pletenými ozdobami jako v Rumunsku, sestávajícími ze dvou nebo ze tří paprsků.. Podobné „kálači" pekou se také o některých jiných svátcích, avšak s Kalytou nemají ničeho společného, rovněž ani samotný-svátek „Čtyřiceti Svatých". Podle všehoi vážená paní dr. Stefá-nescu došla k závěru o totožnosti obou obřadů na základě velké podobnosti slov „Kalyta" a „Kalač". Avšak na Ukrajině oba názvy, ani obřad na sv. Ondřeje a oslava dne „Čtyřiceti Svatých" nemají navzájem nic společného. Z těchto důvodů lze se domní-vati, že v Rumunsku prozatím nebyla „Kalyta" ještě konstatována a třeba ji hledati v období mezi svátky sv. Kateřiny a sv.. Mikuláše, tedy mezi 25. listopadem st. stylu a dnem 6. prosince st. stylu.

@------

b) Pjseň swětská aneb: pozdě Bjka honit. (Obrázek: muž; v dlouhém kabátě s širokými rukávy, v krátkých kalhotách a, v střevících, drží pravicí čepici (či klobouk) a levici má v pra-