v jeho obrannou moc vrhá odraz svého významu též na obyčeje agrární. Přece však ve zvycích, vztahujících se k polnímu hospodářství, převládá domnění o positivní působivosti chleba a pokládán je většinou za prostředek sympatického kouzla, povzbuzujícího vzrůst a zdar úrody.

Obyčeje, spojené s použitím chleba při setí, sdružují tedy různé názory, jak se vrstvily během dob a jak se vyvíjely podle prostředí, které na ně uplatňovalo své vlivy, a podávají příklad, jak značně podléhají lidové zvyky tlaku okolí. Přizpůsobují se tvárně názorům obyvatelstva, měníce svůj úkol i své určení, a postupem doby přetvářejí pak i svou formu, neboť tvoříce součást života lidu, součást jeho myšlení a cítění, za-barvují se podle jeho změněných názorů a citů. Motivování obyčejů s chlebem při setí, tak rozličné v různých oblastech, poskytuje nám o tom názorné ukázky.

@------

Vyobrazení: Dožinkové věnce z N. Hrozenkova, Píšťan a Napajedel {obr. č. 1, 2 a 3) a slaměný závěs (obr. č. 7) jsou uloženy ve sbírkách národopisného oddělení Národního musea v Praze. „Žitní venac" (obr. č. 8) a „golupka" (obr. č. 9) jsou fotografovány v Etnografickém museu v Bělehradě.

Dotazník" o zvycích při setí byl rozeslán na žádost autorky Československým zemědělským museem a musejními odbory sdružení agrárního dorostu.