232

D. Stránská:

býčky", při kterém chlapci nosí do sousedních domů dřevěné figurky dobytka, aby je ukázali dětem, patří témuž okruhu, podobně jako běloruský zvyk kresliti podoby dobytka o vánočních svátcích na stěnu.58) U Mazurů zhotovovali z novoročního těsta figurky, t. zv.. nowelatka^ které, pečlivě uchovávali po celý rok a používali jich pak alespoň při léčení dobytka.50)

Kromě obřadního „chleba setby", jehož moc spočívá v.něm ■samotném anebo vychází z obřadů, jež provázejí jeho užití, kromě chleba, schovávaného Ł setí od výročních svátků, používá lid s oblibou i svěceného chleba, jehož moc byla ověřena církevním požehnáním nebo vůbec, spojitostí s církevními obřady. Takový chléb, svěcený o některých svátcích, jmenovitě o zimních svátcích sv. Blažeje, sv. Antonína nebo svaté Hátý (Agathy), jest nadán divotvornou mocí, nekazí se a obsahuje schopnost léčiti, v některých krajích pak přisuzuje mu lid blahodárný účinek i na polní hospodářství. V Německu byly zachyceny zprávy o použití chleba, svěceného v den sv. Antonína (17. ledna), který se má položití na pole, především na lněné záhony. O chlebě svěceném na sv. Blažeje nebo Agathu pak se věří, že prospívá polím, na kterých plodiny trpí hmyzem.60) V Rusku věří lid pevně v moc prosfory, zejména prostory, přinesené do kostela v den Zvětování Panny Marie. Tehdy přinášejí si ji mužici domů a schovávají k semeni, při setí pak ji vezmou s sebou na pole a položí na zemi nebo rozhazují její -kousky po nivě a na konec ji rozsévač sní nebo rozdá, podobně jako obřadní chléb setí.61) Zvyk používati prosfory při setí je hluboce zakořeněn u ruského lidu a udržuje se houževnatě již po staletí, neboť již zprávy ze XVII. věku dotvrzují, že 'jej lid s oblibou zachovával (r. 1652).°2)

Některé popisy obyčejů uvádějí však, že se při setí používá i obyčejného chleba a to tím způsobem, že se kousek přidává k semeni nebo se zavazuje do cípu rozsívky. Nelze zapomínali, že chléb ' se počítává v lidové víře i mezi apotropaické prostředky, za obranný prostředek, který může odvraceti škodlivé vlivy. Proto lidé mají nositi s sebou vždy kousek chleba, proto i dětem, podle starých tradic, měl se zavíjeti chléb do plének, neboť chléb odvrací uhrančivý pohled, zahání čarodějnice, nemoci a jiné.63) Všeobecná, hluboce vžitá úcta k chlebu a víra