člověka, který poslední obilí sežal a poslední snop svázal, tím spíše vidí démona v pečivu lidské podoby, které se při dožín-kách slavnostně nosí do vsi a společně všem přítomným rozděluje. Zvyk z francouzské obce La Palisse, podle kterého v den, kdy se dopravovala dožinková máje do vsi, měl se upéci velký panák z těsta, přivézti s máji na voze do osady a uscho-vati u starosty až do společné slavnosti, kdy měl býti rozdělen mezi všechny zúčastněné, byl mu pobídkou viděti v něm ztělesněného vegetačního démona,55) podobně i švédský zvyk z Värm-landu, kde hospodyně upekla z mouky ze zrna posledního snopu koláč v podobě ženské postavy, který rovněž se musil rozdělili mezi všechny domácí.56)

Předešlá kapitola ukázala, že není třeba viděti démony v posledním obilí, tím méně lze předpokládati jejich přítomnost v pečivu. Společné pojídání obřadního chleba nebo koláče při žních souvisí spíše se zasvěcením prvotin nového roku a s oslavou skončené práce. Některé příklady společného pojídání obřadního chleba nebo kaše po žních byly již uvedeny; kromě toho na př. i v Pruském Slezsku hospodyně pekla po žních z obilí posledního snopu chléb, aby jej rozdělila všem v domě, neobracejíc zřetel na jeho formu. Jestliže se obřadní chléb pekl ve tvaru lidské postavy, příčiny toho mohou vychá-zeti z jiných motivů a jistě není náhodné, že doklady o dožín-kovém koláči ve tvaru panáka pocházejí z pokročilých zemí západní Evropy. Snaha zhotovovati pečivo ve tvaru figurálním, zejména v podobě zvířat, může vyplývati z jiných představ a díti se za jiným účelem. Na př. v jihoslovanských zemích o vánocích obvykle se pekou chleby, t. j. jednoduché černé hrubé koláče, ve velmi různých podobách zvířat, nářadí, po případě i lidí; některé mají představovati domácí dobytek, některé včely, pole a pod. Přece však nejsou pokládány za oběti. Určitého koláče dostane se onomu členu rodiny, komu udaný znak patří, aby dotyčný druh dobytka nebo hospodářství prospíval v příštím roce: koláč, představující voly, dostane pasák volťí, ovce ovčák, pluh hospodář a pod., aby se onomu dobytku a práci dařilo. Podobně v Rusku, zvláště ve vologodské a archangelské gubernii, pekou o vánocích koláče různých zvířecích podob, stavějí je na okna anebo posílají i známým, a přece Zelenin připouští možnost, že jejich účel byl magický, že se zhotovovaly proto, aby naznačovaly hojnost pro příští rok a působily na požehnání v novém období.57) Běloruský zvyk péci v době velkého postu pečivo ve tvarech hospodářského nářadí dosvědčuje, že podobné představy skutečně existovaly. Možná, že i obyčej karpatských Rusínů „pokazyvaty